Go to full page →

Záchrana SU 140

V tu noc přišlo vysvobození. “Stalo se pak té noci, že vyšel Hospodinův anděl a pobil v asyrském táboře sto osmdesát pět tisíc. Za časného jitra, hle, všichni byli mrtví, všude mrtvá těla.” 2. Královská 19,35. SU 140.1

Zprávy o tomto strašlivém soudu, který dopadl na vojska vyslaná na Jeruzalém, se zakrátko donesly ke králi Sancheríbovi, jenž stále ještě střežil přístupové cesty z Egypta. Asyrského krále se zmocnil strach a rychle se dal na ústup. “Musel s ostudou odtáhnout zpět do své země.” 2. Paralipomenon 32,21. Období jeho vlády se nachýlilo ke konci. V souladu s proroctvím, podle kterého měl nenadále zemřít, byl král zavražděn svými vlastními potomky. “Po něm se stal králem jeho syn Esarchadón.” Izajáš 37,38. SU 140.2

Bůh Judejců zvítězil a jeho čest byla před zraky okolních národů obhájena. Obyvatelé Jeruzaléma se radovali. Jejich prosby za záchranu byly doprovázeny vyznáváním hříchů a lítostivým pláčem. Cele se spolehli na Boží moc a Bůh je nezklamal. Chrámové prostory byly naplněny oslavnými písněmi. SU 140.3

“Zarputilci za kořist ti padli,
dřímají svůj sen;
všem válečníkům ochrnuly ruce.
Pohrozils, Jákobův Bože,
a mrákota obestřela
válečné vozy i koně.
Ty vzbuzuješ bázeň.
Kdo před tebou obstojí,
když vzplaneš hněvem?
Učiňte slib a splňte jej
Hospodinu, svému Bohu!
Všichni kolem něho
ať přinesou poctu tomu,
jenž vzbuzuje bázeň,
tomu, který krotí
ducha vojevůdců
a vzbuzuje bázeň
v králích země.” Žalm 76,6-8.12. SU 140.4