To, co nás nejvíce ohrožuje, není ani tak nepřátelství světa, jako spíše zlo, které ve svém srdci chovají křesťané. To páchá největší škody a nejvíce brzdí postup Božího díla. Neexistuje lepší způsob jak zničit naši duchovnost, než být závistiví, navzájem se podezřívat, zaměřovat se na chyby druhých a za vším vidět zlo. “To přece není moudrost přicházející shůry, ale přízemní, živočišná, ďábelská. Vždyť kde je závist a svárlivost, tam je zmatek a kdejaká špatnost. Moudrost shůry je především čistá, dále mírumilovná, ohleduplná, ochotná dát se přesvědčit, plná slitování a dobrého ovoce, bez předsudků a bez přetvářky. Ovoce spravedlnosti sklidí u Boha ti, kdo rozsévají pokoj.” Jakubův 3,15-18. RPC 43.3
Harmonie a jednota ve společenství lidí různých povah je svědectvím o tom, že Bůh poslal svého Syna na svět, aby zachránil hříšníky. Je naší výsadou toto svědectví lidem přinášet. Abychom toho ale byli schopni, musíme se podřídit Kristu. Naše povaha musí být v souladu s jeho povahou, naše vůle se musí podřídit jeho vůli. Potom můžeme vzájemně spolupracovat, aniž by docházelo k roztržkám. RPC 43.4
Zaměříme-li se na nepatrné rozdíly v názorech, povede nás to k jednání, které začne ničit křesťanské společenství. Nedovolme nepříteli, aby nad námi takto získal převahu. Usilujme o úzký vztah s Bohem a mezi sebou navzájem. Potom budeme jako stromy spravedlnosti, které vysadil Bůh a které zavlažuje řeka života, a poneseme hojné ovoce. Kristus přece řekl: “Tím bude oslaven můj Otec, když ponesete hojné ovoce a budete mými učedníky.” Jan 15,8. RPC 43.5
Pokud vezmeme vážně Kristovu modlitbu a začneme se jí v každodenním životě řídit, jednání členů církve bude více jednotné. Bratry a sestry bude k sobě poutat zlaté pouto Kristovy lásky. K této jednotě může dojít jen působením Ducha Božího. Ten, kdo posvětil sám sebe, může posvětit své učedníky. Sjednotíme-li se s ním, sjednotíme se jedni s druhými nejsvětější vírou. Začneme-li toužit po jednotě, po níž si Bůh přeje, abychom toužili, získáme ji. (Testimonies For The Church, sv. 8, s. 242,243) RPC 43.6
Bůh nepotřebuje velký počet institucí, obrovské budovy a vnější krásu, nýbrž harmonickou spolupráci vzácných a Bohem vyvolených lidí, kteří jsou vzájemně spojeni a jejichž život je skryt s Kristem v Bohu. Každý má splnit své poslání a svými myšlenkami, slovy a činy má šířit správný vliv. Teprve až to všichni Boží služebníci začnou dělat, bude Boží dílo celistvé a dokonalé. (Testimonies For The Church, sv. 8, s. 183) RPC 44.1
Pán potřebuje lidi opravdové víry a zdravého úsudku, kteří dokážou rozlišovat mezi pravdou a lží. Každý by měl být neustále ve střehu, studovat a řídit se tím, co je napsáno v 17. kapitole Janova evangelia, a uchovat si víru v přítomnou pravdu. Potřebujeme se naučit sebeovládání, abychom své jednání dokázali sladit s Kristovou modlitbou. (Testimonies For The Church, sv. 8, s. 239) RPC 44.2
Spasitel touží po tom, aby jeho služebníci v plné výši a hloubce naplnili Boží záměry. Mají být jedno v něm, třebaže jsou rozptýleni po celém světě. Bůh je však nemůže sjednotit, dokud nevymění svou cestu za jeho cestu. (Testimonies For The Church, sv. 8, s. 243) RPC 44.3