Boží slovo, stejně jako charakter božského Autora, je plné tajemství, jimž smrtelné bytosti nejsou schopné zcela porozumět. Obrací naši mysl ke Stvořiteli, který “přebývá v nepřístupném světle” 1. Timoteovi 6,16. Seznamuje nás s jeho úmysly ve všech dějinných údobích, která dojdou naplnění až na věčnosti. Přitahuje naši pozornost k nezměrně hlubokým a důležitým věcem týkajícím se Boží vlády a lidského údělu. Pád do hříchu, Kristovo vtělení, znovuzrození, vzkříšení a mnoho dalších biblických témat jsou pro lidskou mysl příliš velkým tajemstvím, než aby jim dokázala plně porozumět. Bůh nám však v Písmu předložil dostatek důkazů o jejich božském původu a my o jeho slovu nemáme pochybovat jen proto, že nerozumíme tajemství jeho prozřetelnosti. RPC 79.7
Pokud by lidem bylo umožněno, aby plně pochopili Boha a jeho dílo, nemohli by už více objevovat pravdu a růst v poznání. Jejich mysl by se přestala rozvíjet. Bůh by přestal být svrchovaným vládcem a člověk by přestal růst. Díky Bohu, že tomu tak není. Bůh je nekonečný; “v něm jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání” Koloským 2,6. A po celou věčnost budou lidé moci hledat, učit se a nikdy tuto pokladnici moudrosti, dobroty a moci nevyprázdní. RPC 80.1
Nepovede-li nás Duch svatý, budeme mít neustále sklon Písmo znásilňovat či nesprávně vykládat. Velmi často čteme Bibli, aniž by nám to přineslo jakýkoli užitek a někdy to na nás může mít i negativní vliv. Když Bibli otevíráme bez zbožné úcty a modlitby, když se naše mysl nesoustředí na Boha a není v souladu s jeho vůlí, začíná se plnit pochybnostmi. Takové studium vede ke skepsi. Nepřítel si podmaňuje naše myšlenky a našeptává nám nesprávné výklady. (Testimonies For The Church, sv. 5, s. 699-705) RPC 80.2