S tím, jak se blíží konec a varovné poselství zaznívá na mnoha místech světa, je stále důležitější, aby ti, kdo přijali pravdu, dobře pochopili podstatu a smysl Svědectví, která Bůh ve své prozřetelnosti od samého začátku spojil s trojandělským poselstvím. RPC 82.1
V minulosti Bůh k lidem promlouval ústy proroků a apoštolů. Nyní k nim hovoří skrze Svědectví svého Ducha. Bůh dosud nikdy neseznamoval věřící se svou vůlí a neukazoval jim směr, kterým si přeje, aby se ubírali, s takovou naléhavostí, jako je tomu dnes. RPC 82.2
Adventisté sedmého dne nedostávají varování a výtky proto, že by byli horší než členové jiných denominací, ale proto, že dostali veliké světlo a byli povoláni k tomu, aby se stali zvláštním Božím lidem — vyvoleným lidem, který má Boží zákon vyrytý ve svém srdci. RPC 82.3
Poselství, která jsem měla předat konkrétním lidem, jsem častokrát zaznamenala písemně, protože mě o to mnozí z nich žádali. Postupně se to stalo důležitou a vyčerpávající součástí mojí služby. RPC 82.4
V jednom vidění, které jsem obdržela v roce 1871, mi bylo nařízeno, abych písemně i ústně předala věřícím obecné principy, a rovněž jsem byla upozorněna na chyby a hříchy některých lidí, z nichž se mohou poučit i druzí. Viděla jsem, že bychom všichni měli zkoumat svá srdce a životy, abychom se ujistili, jestli jsme se nedopustili stejných věcí, kvůli kterým byli napomenuti jiní, a jestli se varování určená našim bratrům a sestrám netýkají také nás. Pokud přijdeme na to, že tomu tak skutečně je, měli bychom k těmto poselstvím přistupovat tak, jako by byla napsaná pro nás, a vzít si z nich poučení. RPC 82.5
Bůh prověří víru každého, kdo se o sobě tvrdí, že je Kristovým následovníkem. Vyzkouší upřímnost modliteb všech, kdo prohlašují, že chtějí poznat své povinnosti. On je s nimi totiž seznámí. Každý dostane příležitost projevit to, co je v jeho srdci. RPC 82.6
Pán kárá a napomíná lidi, kteří vyznávají, že zachovávají jeho zákon. Ukazuje jim hříchy a odkrývá jejich špatnosti, protože chce z jejich nitra odstranit hřích a zlo a dosáhnout toho, aby byli svatí a báli se ho. Kárá je, napomíná a opravuje, protože si přeje, aby byli čistí, svatí, vznešení a mohli být v závěru dějin přeneseni k jeho trůnu. (Testimonies For The Church, sv. 5, s. 654-662) RPC 82.7