Víno, které Kristus udělal z vody na svatbě v Káně, byla čistá hroznová šťáva. Bylo to víno z hroznů, o němž Hospodin říká: “Nezmař jej, je v něm požehnání.” Izajáš 65,8. RPC 92.3
“Víno je posměvač, opojný nápoj je křikloun;
kdo se v něm kochá, ten moudrý není.” Přísloví 20,1. RPC 92.4
“Komu bude ‘Ach’ a komu ‘Běda’?
Komu sváry? Komu plané řeči?
Komu zbytečné modřiny?
Komu zkalený zrak?
Těm, kdo se zdržují u vína,
kdo chodí okoušet kořeněný nápoj.
Nehleď na víno, jak se rdí,
jak jiskří v poháru.
Vklouzne hladce
a nakonec uštkne jako had
a štípne jako zmije.” Přísloví 23,29-32. RPC 92.5
Je to velmi výstižný popis úpadku člověka závislého na opojném nápoji. Je natolik zotročený, že i když si uvědomí, v jakém je stavu, nemá sílu se z této pasti vymanit. Říká: “Až procitnu, vyhledám to zas a zase.” Přísloví 23,35. RPC 92.6
Omámit smysly je možné nejen tvrdým alkoholem, ale i vínem či pivem. Pití slabších nápojů připravuje chutě na tvrdší nápoje a člověk se postupně stává závislý na lihovinách. Střídmé pití je škola, v níž se člověk připravuje na dráhu alkoholika. Působení slabších nápojů je tak nenápadné, že se člověk k opilství propracuje, aniž by si uvědomil, v jakém je nebezpečí. RPC 92.7
O neblahém dopadu pití alkoholu na lidský organismus nemůže být pochyb. Na každém kroku vidíme zdevastované a opilé lidské vraky — duše, za něž Kristus zemřel a nad nimiž andělé pláčou. Jsou skvrnou naší pyšné společnosti. Jsou ostudou, prokletím a nebezpečím každé země. (The Ministry of Healing, s. 330-333) RPC 92.8