Po celé věky se Pán snaží probudit v srdcích lidí pocit, že jsou součástí Boží rodiny. Buďme jeho spolupracovníky! Když je svět zaplavován nevěrou a odcizením, mají Kristovi učedníci zjevovat ducha, který vládne v nebi. ZNP 76.3
Mluvte tak, jak by mluvil Kristus. Jednejte tak, jak by jednal on. Zjevujte stále vlídnost jeho povahy. Představujte bohatství lásky, která je základem všeho jeho učení a všeho jeho jednání s lidmi. I ti nejskromnější pracovníci, spolupracují-li s Kristem, jsou schopni se dotknout strun života druhých lidí, jejichž zvuk bude slyšet až na druhém konci světa a bude znít nekonečnými věky. ZNP 76.4
Nebeské bytosti čekají na příležitost spolupracovat s lidmi, aby mohly světu ukázat, čím se tito lidé mohou stát a co všechno mohou ve spojení s Bohem udělat pro spásu těch, kteří jsou na pokraji záhuby. Užitečnost člověka, který není poznamenán sobectvím, který nechá na své srdce působit Ducha svatého a jehož život je plně zasvěcen Bohu, je bez hranic. Všem, kdo zasvěcují tělo, duši i ducha službě Bohu, se bude neustále dostávat nové tělesné, duševní a duchovní síly. Takovým jsou otevřeny nevyčerpatelné zásoby nebe. Kristus jim dává svého Ducha a život. Duch svatý uděluje nejvyšší energii, aby působila v mysli a srdci. Milostí, které se nám dostává, můžeme dosáhnout vítězství, o němž se zdálo, že ho pro naše falešné názory a představy, pro naše povahové kazy a pro naši malověrnost nelze dosáhnout. ZNP 76.5
Každý, kdo se cele odevzdá Pánu do služby a nic si nenechává pro sebe, dostane sílu k dosažení nezměrných výsledků. Pro takové vykoná Bůh veliké věci. Zapůsobí na mysl lidí tak, že už na tomto světě se v jejich životech vyplní zaslíbení, která platí pro budoucnost. ZNP 76.6
“Poušť i suchopár se rozveselí,
rozjásá se pustina
a rozkvete kvítím.
Bujně rozkvete,
radostně bude jásat a plesat.
Bude jí dána sláva Libanónu,
nádhera Karmelu a Šáronu.
Ty uzří slávu Hospodinovu,
nádheru našeho Boha.
Dodejte síly ochablým rukám,
pevnosti kolenům klesajícím.
Řekněte plachým srdcím:
‘Buďte rozhodní, nebojte se!
Hle, váš Bůh…’
Tehdy se rozevřou oči slepých
a otevřou se uši hluchých.
Tehdy kulhavý poskočí jako jelen
a jazyk němého bude plesat.
Na poušti vytrysknou vody,
potoky na pustině.
Ze sálající stepi se stane jezero
a z žíznivé země vodní zřídla…
Bude tam silnice a cesta
a ta se bude nazývat
cestou svatou.
Nebude se po ní ubírat nečistý,
bude jen pro lid Boží.
Kdo půjde po této cestě,
nezbloudí, i kdyby to byli pošetilci.
Nebude tam lev,
dravá zvěř na ni nevstoupí,
vůbec se tam nevyskytne,
nýbrž půjdou tudy vykoupení.
Ti, za něž Hospodin zaplatil,
se vrátí.
Přijdou na Sijón s plesáním
a věčná radost bude na jejich hlavách.
Dojdou veselí a radosti,
na útěk se dají starosti a nářek.” Izajáš 35,1-10. ZNP 77.1