Kdyby vzpurnost, kterou Áron dovolil, nebyla rychle zastavena, přerostla by v neovládnutelný výbuch bezbožnosti a zavedla by národ do zkázy. Zlo musí být odstraněno s velkou přísností. Mojžíš vyzval lid: “Kdo je Hospodinův, ke mně!” 2. Mojžíšova 32,26. Ti, kdo se nepřipojili k odpadnutí, se měli postavit na pravou stranu. Ti, kdo se provinili, avšak činili pokání, na levou. Zjistilo se, že kmen Léviovců se nezúčastnil modlářské bohoslužby. Z jiných kmenů nyní mnozí projevovali lítost. Ale velký dav, který sestával většinou z “přimíšenců”, setrval ve své vzpouře. Ve jménu Hospodina, Boha Izraele, Mojžíš nyní přikázal těm, kdo zůstali nedotčeni modloslužbou, aby se vyzbrojili meči a pobili všechny, kteří setrvávají ve vzpouře. “Toho dne padlo z lidu na tři tisíce mužů.” 2. Mojžíšova 32,28. Vůdcové vzpoury proti Bohu byli zabiti, ale všichni, kdo činili pokání, byli ušetřeni. NUD 151.4
Lidé si mají dávat pozor na to, jak soudí a odsuzují své bližní. Avšak když Izraelcům Bůh nařídil vykonat rozsudek nad bezbožností, bylo třeba, aby ho uposlechli. Ti, kdo provedli tento bolestný čin, tak projevili svůj odpor ke vzpouře a modlářství. Hospodin poctil jejich věrnost tím, že kmeni Léviovců udělil zvláštní vysoké postavení ve společnosti. Aby se mohla prosadit Boží vláda, musí být nad zrádci vykonána spravedlnost. Avšak i zde se projevilo Boží milosrdenství. Bůh každému nabídl možnost svobodného rozhodnutí a poskytl příležitost k pokání. Zabiti byli pouze ti, kdo setrvali ve vzpouře. NUD 151.5
Bylo nutné, aby byl tento hřích potrestán na svědectví okolním národům, že Bůh se staví proti modlářství. Když budou Izraelci později odsuzovat modlářství, jejich nepřátelé by jim opáčili, že lid, který tvrdí, že jejich Bohem je Hospodin, si pod Chorébem udělal tele a uctíval ho. Ačkoli budou nuceni uznat tuto ostudnou pravdu, Izrael bude moci poukázat na hrozný úděl přestupníků jako na důkaz, že jejich hřích nebyl omluven. NUD 152.1
Jak láska, tak spravedlnost vyžadovaly, aby byl vykonán soud. Bůh odstraňuje ty, kdo se rozhodli mu odpírat, aby nemohli vést druhé do zkázy. Na Kainovi, který byl ponechán naživu, Bůh ukázal, jaké to má následky, když se dovolí, aby hřích zůstal nepotrestán. Jeho život a učení vedly k hrozné zkaženosti, která si vyžádala zničení celého světa potopou. Dějiny předpotopního světa svědčí o tom, že Bůh svou úžasnou trpělivostí nepřemohl jejich bezbožnost. NUD 152.2
Stejně tomu bylo i na Sínaji. Kdyby bezbožnost nebyla rychle potrestána, mělo by to tytéž následky. Země by se stala tak zkaženou, jak tomu bylo v době Noemově. Příliv zla by se tak šířil v ještě větší míře, než když byl zachován Kainův život. Byl to projev Božího milosrdenství, že tisíce trpěly, aby se předešlo neodvratnému odsouzení milionů. Aby zachránil mnohé, musel potrestat nemnohé. NUD 152.3
Navíc, když lidé ztratili Boží ochranu, celý národ byl vystaven moci jejich nepřátel. Brzy by se stali kořistí svých početných a silných protivníků. Pro dobro Izraele bylo nutné, aby byl tento hřích okamžitě potrestán. NUD 152.4
A nemenší milost projevil Bůh k samotným hříšníkům, když je zastavil v jejich špatném jednání. Kdyby byly jejich životy zachovány, týž duch, který je vedl do vzpoury proti Bohu, by se projevil v jejich vzájemné nenávisti a potyčkách. Nakonec by zničili jeden druhého. NUD 152.5