Abraham přijal zaslíbení, že se mu narodí syn, ale nečekal na Boha, až své slovo splní ve svůj čas a svým vlastním způsobem. Oddálení naplnění podrobilo jeho víru zkoušce, a on v ní neobstál. NUD 64.1
Sára ve svém pokročilém věku navrhla plán, jehož prostřednictvím by se mohl Boží záměr naplnit. Abraham si měl vzít za svou druhou manželku jednu z jejích služek. Mnohoženství se přestalo považovat za hřích, bylo však přestoupením Božího zákona a stalo se osudným pro posvátnost a klid v rodině. Abrahamovo manželství s Hagar bylo neštěstím nejen pro jeho vlastní domácnost, ale i pro budoucí generace. NUD 64.2
Hagar, polichocena svým novým postavením Abrahamovy manželky a v očekávání, že se stane matkou velikého národa, který z něj vzejde, zpyšněla. Vzájemná žárlivost narušila mír kdysi šťastného domova. Nucen naslouchat nářkům obou, marně se Abraham snažil obnovit soulad. Ačkoli se s Hagar oženil na Sářino naléhání, teď ho obviňovala z pochybení. Žádala, aby její sokyni vyhnal. To ovšem Abraham odmítl udělat, protože Hagar se měla stát matkou jeho dítěte, syna zaslíbení, jak s hrdostí očekával. Avšak Hagar byla Sářinou služkou a Abraham ji ponechal pod nadvládou její paní. “Od té doby ji Sáraj pokořovala tak, že Hagar od ní uprchla.” 1. Mojžíšova 16,6. NUD 64.3
Hagar zamířila na poušť. Když opuštěna a bez přátel odpočívala u studánky, zjevil se jí anděl. Oslovil ji: “Hagaro, otrokyně Sáraje.” 1. Mojžíšova 16,8. Pak ji vyzval: “Navrať se ke své paní a pokoř se pod její ruku.” 1. Mojžíšova 16,9. Avšak napomenutí bylo smíšeno se slovy útěchy: “Hospodin tě ve tvém pokoření slyšel.” 1. Mojžíšova 16,11. “Velice rozmnožím tvé potomstvo, takže je nebude možno ani spočítat.” 1. Mojžíšova 16,10. Byla vybídnuta, aby svého syna nazvala Izmael — “Bůh slyší” 1. Mojžíšova 16,11. NUD 64.4
Když bylo Abrahamovi téměř sto let, slib, že se mu narodí syn, byl zopakován: “A přece ti tvá žena Sára porodí syna a nazveš ho Izák (to je Smíšek). Svou smlouvu s ním ustavím pro jeho potomstvo jako smlouvu věčnou.” 1. Mojžíšova 17,19. “A pokud jde o Izmaela,” řekl Bůh, “požehnám mu… a učiním z něho veliký národ.” 1. Mojžíšova 17,20. NUD 64.5
Narození Izáka naplnilo Abrahamův a Sářin domov radostí. Pro Hagar však byla tato událost zmařením jejích ctižádostivých nadějí. Izmaela považovali všichni za dědice Abrahamova majetku a nositele požehnání, zaslíbených jeho potomkům. Teď byl najednou odstrčen. Matka i syn Sářino dítě nenáviděli. NUD 64.6
Všeobecná radost jejich žárlivost ještě umocnila, až se Izmael odvážil otevřeně se vysmívat dědici Božího zaslíbení. Sára viděla v Izmaelově nespoutané povaze neustálý zdroj svárů a naléhala na Abrahama, aby Hagar s Izmaelem poslal pryč. NUD 65.1
Patriarcha se dostal do velkých nesnází. Jak by mohl vyhnat svého syna Izmaela, kterého stále vroucně miloval? Ve svém dilematu prosil o Boží vedení. Prostřednictvím svatého anděla dostal od Hospodina pokyn, aby Sářině žádosti vyhověl. Jen tak může ve své rodině obnovit soulad a štěstí. Anděl mu tlumočil zaslíbení, že Izmael nebude Bohem opuštěn a že se stane otcem velkého národa. Ačkoli cítil hlubokou bolest, Abraham uposlechl. S těžkým srdcem posílal otec pryč Hagar a svého syna. NUD 65.2
Všem pokolením se mělo dostat ponaučení o posvátnosti manželského svazku. Práva a štěstí tohoto vztahu mají být pečlivě chráněna, a to i za cenu velkých obětí. Sára byla jedinou právoplatnou Abrahamovou manželkou. Na jejích právech se nemohla oprávněně podílet žádná jiná žena. Nechtěla, aby Abraham dal své city jiné, a Hospodin ji nenapomenul za žádost, aby byla její sokyně vyhnána. NUD 65.3
Abraham se měl stát příkladem víry pro následující generace. Jeho víra však nebyla dokonalá. Ve svém manželství s Hagar projevil Bohu nedůvěru. Aby mohl dosáhnout co nejvyšší úrovně, Bůh ho podrobil jiné zkoušce, nejtěžší, jaká kdy byla od člověka vyžadována. V nočním vidění byl vyzván, aby na hoře, která mu bude ukázána, obětoval jako zápalnou oběť svého syna. NUD 65.4