Pilát zbledl. Zmítal se v rozporuplných pocitech. Nevěděl, co má udělat, a kněží s předními muži dále podněcovali lid. Musel zasáhnout. Vzpomněl si na tradici, která by mohla pomoci Krista osvobodit. O svátcích bývalo zvykem propouštět podle volby lidu jednoho vězně. Byl to pohanský obyčej, nebyl v něm ani kousek spravedlnosti, ale Židé si na něm velmi zakládali. Římané v té době věznili k smrti odsouzeného Barabáše. Ten o sobě prohlašoval, že je Mesiáš. Tvrdil, že má moc nastolit nový řád a přivést svět k nápravě. Pod vlivem satana tvrdil, že vše, co nakradl a naloupil, je jeho. S pomocí satanských sil konal podivuhodné věci a získal si řadu následovníků. Podněcoval vzpouru proti římské vládě. Byl to otrlý a nenapravitelný zločinec. Pod rouškou náboženského nadšení skrýval svoji krutost a usiloval o vzpouru. Pilát dal lidem možnost volby mezi tímto mužem a nevinným Spasitelem. Domníval se, že v nich probudí smysl pro spravedlnost. Doufal, že na rozdíl od kněží a předních mužů budou mít s Ježíšem soucit. Obrátil se k zástupu tábora se vší vážností a řekl: “Koho vám mám propustit, Barabáše, nebo Ježíše, zvaného Mesiáš?” Matouš 27,17. TV 470.2
Dav řval jako divá zvěř: “Propusť nám Barabáše!” Lukáš 23,18. Stále hlasitěji a hlasitěji volali: “Barabáše! Barabáše!” Pilát si myslel, že jeho otázku nepochopili, a znovu se zeptal: “Chcete, abych vám propustil židovského krále?” Marek 15,9. Ale oni zase křičeli: “Pryč s ním! Propusť nám Barabáše!” Lukáš 23,18. Potom se jich Pilát zeptal: “Co tedy mám učinit s Ježíšem zvaným Mesiáš?” Matouš 27,22. Rozzuřený dav řval jako posedlý. Byli v něm samotní démoni v lidské podobě, nedala se tedy očekávat žádná jiná odpověď než: “Ukřižovat!” Matouš 27,22. TV 470.3
Pilát se vyděsil. S tím nepočítal. Nechtěl vydat nevinného člověka tak potupné a strašlivé smrti. Když lid ztichl, znovu se zeptal: “A čeho se vlastně dopustil?” Marek 15,14. Na zdůvodňování však už bylo příliš pozdě. Lid nežádal důkaz Kristovy neviny, ale jeho odsouzení. TV 471.1
Pilát se stále ještě snažil Ježíše zachránit. “Promluvil k nim potřetí: ‘Čeho se vlastně dopustil? Neshledal jsem na něm nic, proč by měl zemřít. Dám ho zbičovat a pak ho propustím.’” Lukáš 23,22. Avšak pouhá zmínka o propuštění lid rozzuřila. Křičeli: “Na kříž, na kříž s ním!” Lukáš 23,21. Bouře vyvolaná Pilátovou nerozhodností sílila. TV 471.2