Mravní úroveň korintských věřících upadala a byli mezi nimi i takoví, kteří opustili základní věroučné body. Někteří zašli tak daleko, že popírali učení o vzkříšení. Tomuto odpadnutí čelil Pavel zcela jasným svědectvím, jímž poskytl nesporný důkaz o Kristově vzkříšení. Prohlásil, že po své smrti byl Kristus “vzkříšen třetího dne podle Písem, ukázal se Petrovi, potom Dvanácti. Poté se ukázal více než pěti stům bratří najednou; většina z nich je posud na živu, někteří však již zesnuli. Pak se ukázal Jakubovi, potom všem apoštolům. Naposledy ze všech se… ukázal i mně.” 1. Korintským 15,4-8. PNL 183.7
Pak jim Pavel velmi přesvědčivě vysvětlil úžasnou pravdu o vzkříšení. “Není-li zmrtvýchvstání,” píše apoštol, “pak nebyl vzkříšen ani Kristus. A jestliže Kristus nebyl vzkříšen, pak je naše zvěst klamná, a klamná je i vaše víra, a my jsme odhaleni jako lživí svědkové o Bohu: dosvědčili jsme, že Bůh vzkřísil Krista, ale on jej nevzkřísil, není-li vzkříšení z mrtvých. Neboť není-li vzkříšení z mrtvých, nebyl vzkříšen ani Kristus. Nebyl-li však Kristus vzkříšen, je vaše víra marná, ještě jste ve svých hříších, a jsou ztraceni i ti, kteří zesnuli v Kristu. Máme-li naději v Kristu jen pro tento život, jsme nejubožejší ze všech lidí! Avšak Kristus byl vzkříšen jako první z těch, kdo zesnuli.” 1. Korintským 15,13-20. PNL 184.1
Apoštol obrátil pozornost korintských bratří k onomu vítěznému ránu, kdy budou vzkříšeni všichni zesnulí svatí, aby už navždy žili se svým Pánem: “Hle, odhalím vám tajemství: Ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni, naráz, v okamžiku, až se naposled ozve polnice. Až zazní, mrtví budou vzkříšeni k nepomíjitelnosti a my živí proměněni. Pomíjitelné tělo musí totiž obléci nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost. A když pomíjitelné obleče nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost, pak se naplní, co je psáno: ‘Smrt je pohlcena, Bůh zvítězil! Kde je, smrti, tvé vítězství? Kde je, smrti, tvá zbraň?’… Chvála buď Bohu, který nám dává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista!” 1. Korintským 15,51-57. PNL 184.2