1 Jób na to odpověděl: CzeCEP — Jób 9:1
2 “Vskutku vím, je tomu tak, což může člověk být před Bohem spravedlivý? CzeCEP — Jób 9:2
3 Kdo by s ním chtěl vésti spor, z tisíce otázek jedinou nezodpoví. CzeCEP — Jób 9:3
4 On má srdce moudré a nesmírnou sílu, což dojde pokoje ten, kdo se mu vzepře? CzeCEP — Jób 9:4
5 On přenáší hory, než by se kdo nadál, převrací je v hněvu; CzeCEP — Jób 9:5
6 zemí pohne z místa, až se její sloupy chvějí. CzeCEP — Jób 9:6
7 Slunci rozkáže - a nesmí vzejít, zapečeťuje i hvězdy, CzeCEP — Jób 9:7
8 sám nebesa roztahuje, kráčí po hřebenech mořských vln, CzeCEP — Jób 9:8
9 on udělal souhvězdí Lva, Orióna i Plejády a souhvězdí jižní. CzeCEP — Jób 9:9
10 Dělá věci veliké a nevyzpytatelné, nesčíslné divy. CzeCEP — Jób 9:10
11 Jde-li mimo mne, nevidím ho, míjí-li mě, ani ho nepostřehnu. CzeCEP — Jób 9:11
12 Jestliže co uchvátí, kdo ho donutí to vrátit, kdopak se ho zeptá: »Co to děláš?« CzeCEP — Jób 9:12
13 Bůh, ten hněv svůj neodvrací, sami pomocníci Netvora se před ním musí shrbit. CzeCEP — Jób 9:13
14 Jak bych mu já tedy mohl odpovídat? Jak bych před ním volil svoje slova? CzeCEP — Jób 9:14
15 Jemu neuměl bych odpovědět, i kdybych byl spravedlivý; svého Soudce jenom o milost bych prosil. CzeCEP — Jób 9:15
16 A kdybych i zavolal, aby mi odpověděl, nevěřím, že přál by sluchu mému hlasu. CzeCEP — Jób 9:16
17 Vždyť mě zachvacuje vichrem, bezdůvodně rozmnožuje moje rány, CzeCEP — Jób 9:17
18 ani oddechnout mi nedá a jen hořkostmi mě sytí. CzeCEP — Jób 9:18
19 Má-li kdo nesmírnou sílu, má ji on, a co se týče soudu, kdopak jiný mě předvolá? CzeCEP — Jób 9:19
20 I kdybych byl spravedlivý, za svévolníka mě prohlásí má ústa, a kdybych byl bezúhonný, prohlásí mě za křivého. CzeCEP — Jób 9:20
21 Jsem bezúhonný. Nic na sebe nevím. Protiví se mi už život. CzeCEP — Jób 9:21
22 Je to jedno, proto říkám: On skoncuje s bezúhonným jako se svévolníkem. CzeCEP — Jób 9:22
23 A když bičem náhle usmrcuje, ze zoufalství nevinných si činí posměch. CzeCEP — Jób 9:23
24 Země byla vydána v moc svévolníka a on přikrývá tvář jejich soudců; když ne on, kdo tedy? CzeCEP — Jób 9:24
25 Mé dny byly rychlejší než spěšný posel, uprchly a neužily dobra, CzeCEP — Jób 9:25
26 prolétly jak rákosové čluny, jako orel na kořist se vrhající. CzeCEP — Jób 9:26
27 Řeknu-li si: Zapomenu na své lkání, smutku zanechám a pookřeji, CzeCEP — Jób 9:27
28 hned se všeho toho trápení zas lekám, neboť vím, že trest mi nepromineš. CzeCEP — Jób 9:28
29 Jestliže jsem si svévolně vedl, co se budu namáhat pro nějaký přelud? CzeCEP — Jób 9:29
30 I kdybych se umyl sněhem, dlaně si očistil louhem, CzeCEP — Jób 9:30
31 přece bys mě vnořil do takové jámy, že by si mě hnusil i můj šat. CzeCEP — Jób 9:31
32 On přec není jako já, abych mu odpovídal, abychom v soud vešli spolu. CzeCEP — Jób 9:32
33 Není mezi námi rozhodčího, jenž by vložil ruku na nás oba. CzeCEP — Jób 9:33
34 Kéž by odňal ode mne svou hůl a nepřepadal mě jak postrach. CzeCEP — Jób 9:34
35 Mluvil bych a nebál se ho, ale v mém případě tomu tak není. CzeCEP — Jób 9:35