1 Jób na to odpověděl: CzeCEP — Jób 23:1
2 “Také dnes zní moje lkání vzpurně, vzdychám pod rukou, která mě tíží. CzeCEP — Jób 23:2
3 Kéž bych věděl, kde ho najdu. Vydal bych se k jeho sídlu, CzeCEP — Jób 23:3
4 předložil bych mu svou při a plno důkazů by podala má ústa. CzeCEP — Jób 23:4
5 Chtěl bych vědět, jakými slovy by odpověděl, porozumět tomu, co mi řekne. CzeCEP — Jób 23:5
6 Ukáže svou velkou moc, až povede spor se mnou? Nikoli, jistě by mi dopřál sluchu. CzeCEP — Jób 23:6
7 Jako přímý bych se před ním obhajoval, navždy unikl bych svému soudci. CzeCEP — Jób 23:7
8 Půjdu-li vpřed, není nikde, jestliže zpět, též ho nepostřehnu, CzeCEP — Jób 23:8
9 jestliže něco učiní vlevo, neuzřím ho, skryje-li se vpravo, neuvídím to. CzeCEP — Jób 23:9
10 Zato on zná moji cestu; ať mě zkouší, vyjdu jako zlato. CzeCEP — Jób 23:10
11 Má noha se přidržela jeho kroků, držel jsem se jeho cesty, neodhýlil jsem se, CzeCEP — Jób 23:11
12 od příkazů jeho rtů jsem neodstoupil, řeči jeho úst jsem střežil víc než vlastní cíle. CzeCEP — Jób 23:12
13 Rozhodne-li se k čemu, kdo to zvrátí? Udělá, co se mu zachce. CzeCEP — Jób 23:13
14 Jistě splní, co mi určil, má k tomu dost moci. CzeCEP — Jób 23:14
15 Proto se ho hrozím, chci mu porozumět, ale mám z něho strach. CzeCEP — Jób 23:15
16 Bůh naplnil úzkostí mé srdce, Všemocný mě naplnil hrůzou. CzeCEP — Jób 23:16
17 Jen proto jsem v temnotách provždy neumlkl, že se přede mnou zahalil mračnem. CzeCEP — Jób 23:17