1 Jakub, služebník Boží a Pána Ježíše Krista, posílá pozdrav dvanácti pokolením v diaspoře. CzeCEP — Jakubův 1:1
2 Mějte z toho jen radost, moji bratří, když na vás přicházejí rozličné zkoušky. CzeCEP — Jakubův 1:2
3 Vždyť víte, že osvědčí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti. CzeCEP — Jakubův 1:3
4 A vytrvalost ať je dovršena skutkem, abyste byli dokonalí a neporušení, prosti všech nedostatků. CzeCEP — Jakubův 1:4
5 Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána. CzeCEP — Jakubův 1:5
6 Nechť však prosí s důvěrou a nic nepochybuje. Kdo pochybuje, je podoben mořské vlně, hnané a zmítané vichřicí. CzeCEP — Jakubův 1:6
7 Ať si takový člověk nemyslí, že od Pána něco dostane; CzeCEP — Jakubův 1:7
8 je to muž rozpolcený, nestálý ve všem, co činí. CzeCEP — Jakubův 1:8
9 Bratr v nízkém postavení ať s chloubou myslí na své vyvýšení CzeCEP — Jakubův 1:9
10 a bohatý ať myslí na své ponížení - vždyť pomine jako květ trávy: CzeCEP — Jakubův 1:10
11 vzejde slunce a svým žárem spálí trávu, květ opadne a jeho krása zajde. Tak i boháč se vším svým shonem vezme za své. CzeCEP — Jakubův 1:11
12 Blahoslavený člověk, který obstojí ve zkoušce; když se osvědčí, dostane vavřín života, jejž Pán zaslíbil těm, kdo ho milují. CzeCEP — Jakubův 1:12
13 Kdo prochází zkouškou, ať neříká, že ho pokouší Pán. Bůh nemůže být pokoušen ke zlému a sám také nikoho nepokouší. CzeCEP — Jakubův 1:13
14 Každý, kdo je v pokušení, je sváděn a váben svou vlastní žádostivostí. CzeCEP — Jakubův 1:14
15 Žádostivost pak počne a porodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt. CzeCEP — Jakubův 1:15
16 Neklamte sami sebe, milovaní bratří! CzeCEP — Jakubův 1:16
17 ‘Každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování’ je shůry, sestupuje od Otce nebeských světel. U něho není proměny ani střídání světla a stínu. CzeCEP — Jakubův 1:17
18 Z jeho rozhodnutí jsme se znovu zrodili slovem pravdy, abychom byli jakoby první sklizní jeho stvoření. CzeCEP — Jakubův 1:18
19 Pamatujte si, moji milovaní bratří: každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu; CzeCEP — Jakubův 1:19
20 vždyť lidským hněvem spravedlnost Boží neprosadíš. CzeCEP — Jakubův 1:20
21 A proto odstraňte veškerou špínu a přemíru špatnosti a v tichosti přijměte zaseté slovo, které má moc spasit vaše duše. CzeCEP — Jakubův 1:21
22 Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači - to byste klamali sami sebe! CzeCEP — Jakubův 1:22
23 Vždyť kdo slovo jen slyší a nejedná podle něho, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svůj vzhled; CzeCEP — Jakubův 1:23
24 podívá se na sebe, odejde a hned zapomene, jak vypadá. CzeCEP — Jakubův 1:24
25 Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, takže není zapomnětlivý posluchač, nýbrž také jedná, ten bude blahoslavený pro své skutky. CzeCEP — Jakubův 1:25
26 Domnívá-li se kdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě svůj jazyk, klame tím sám sebe a jeho zbožnost je marná. CzeCEP — Jakubův 1:26
27 Pravá a čistá zbožnost před Bohem a Otcem znamená pamatovat na vdovy a sirotky v jejich soužení a chránit se před poskvrnou světa. CzeCEP — Jakubův 1:27