Filip, jeden ze sedmi diakonů, patřil k těm, kdo byli vyhnáni z Jeruzaléma. “Odešel do mésta Samaří a zvěstoval tam Krista. Všichni lidé byli zaujati Filipovými slovy, když je slyšeli a když viděli znamení, která činil. Neboť z mnoha posedlých vycházeli... nečistí duchové a mnoho ochrnutých a chromých bylo uzdraveno. A tak nastala veliká radost v tom městě.” (Sk 8,5-8) PNL 60.5
Poselství, které Ježíš předal samařské žené, s níž rozmlouval u Jákobovy studny, přineslo své ovoce. Když tehdy tato žena vyslechla jeho slova, šla k obyvatelům města a vyzvala je: “‘Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všecko, co jsem dělala. Není to snad Mesiáš?’ Vyšli tedy z města a šli k němu.” “Prosili ho, aby u nich zůstal. I zůstal tam dva dny. A ještě mnohem víc jich uvěřilo pro jeho slovo.” (J4,29.30.40.4l) PNL 61.1
Když byli Ježíšovi učedníci vyhnáni z Jeruzaléma, někteří z nich našli v Samařsku bezpečné útočiště. Samařané tyto posly evangelia přivítali, takže obrácení židé sklízeli bohatou úrodu mezi těmi, kteří byli dříve jejich úhlavními nepřáteli. PNL 61.2
Filipova práce v Samařsku byla velmi úspěšná. Povzbuzen tímto zdarem poslal Filip do Jeruzaléma pro pomoc. Teprve nyní apoštolově plně pochopili význam Ježíšových slov: “Budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až na sám konec země.” (Sk 1,8) PNL 61.3