Loading...
Larger font
Smaller font
Copy
Print
Contents
Velké drama věků - Contents
  • Results
  • Related
  • Featured
No results found for: "".
  • Weighted Relevancy
  • Content Sequence
  • Relevancy
  • Earliest First
  • Latest First
    Larger font
    Smaller font
    Copy
    Print
    Contents

    Vysvobození spravedlivých

    Když nadejde půlnoc, mocný Bůh vysvobodí svůj lid. Objeví se slunce, které se naplno rozzáří a v rychlém sledu se budou ukazovat znamení a divy. Bezbožní budou tyto výjevy sledovat s hrůzou a zděšením, spravedliví lidé však poznají znamení svého vysvobození. Bude se zdát, jako by se celá příroda vyšinula ze svého řádu. Voda přestane téct. Těžká temná mračna budou stoupat vzhůru a narážet na sebe. Uprostřed rozbouřeného nebe se objeví zářivý bod — místo nepopsatelného jasu, odkud zazní Boží hlas připomínající zvuk valící se vody, a prohlásí: “Stalo se!” Zjevení 16,17.VDV 410.1

    Tento hlas otřese nebem i zemí. Nastane “hrozné zemětřesení, jaké nebylo, co je člověk na zemi”. Zjevení 16,17.18. Bude to vypadat, jako by se obloha otvírala a zavírala a jako kdyby jí probleskovala sláva od Božího trůnu. Hory se budou třást jako třtina ve větru a rozervané skály budou padat na všechny strany. Bude znít zběsilé burácení, jako kdyby přicházela bouře. Moře se bude vzdouvat, ječivé svištění uragánu bude připomínat hlas ničivých démonů. Celá země se bude kymácet a vzdouvat jako mořské vlny, na mnoha místech zemského povrchu se objeví pukliny. Bude to vypadat, jako by se země hroutila v základech. Do zemských hlubin se budou propadat celá horstva, obydlené ostrovy zmizí. Přístavy, které se bezbožností podobaly Sodomě, pohltí rozběsněné moře. “Bůh se rozpomenul na veliký Babylón a dal mu pít z poháru vína svého trestajícího hněvu.” Veliké kroupy, těžké “jako cent”, způsobí nesmírnou spoušť (Zjevení 16,19.21). Nejpyšnější města se ocitnou v troskách. Nádherné paláce, kvůli nimž mnozí velikáni obětovali své majetky, aby se proslavili, se jim zhroutí před očima. Zdi věznic se rozestoupí a věrní, kteří v nich byli zavřeni pro svou víru, vyjdou na svobodu.VDV 410.2

    Hroby se otevřou a “mnozí z těch, kteří spí v prachu země, procitnou; jedni k životu věčnému, druzí k pohaně a věčné hrůze”. Daniel 12,2. Všichni, kdo zemřeli s vírou v poselství třetího anděla, vyjdou z hrobu oslaveni, aby slyšeli Boží smlouvu pokoje spolu s těmi, kdo zachovávali Boží zákon. Také “ti, kdo ho probodli” (Zjevení 1,7), kdo se vysmívali smrtelnému Kristovu zápasu a zesměšňovali ho, i nejzarputilejší odpůrci jeho evangelia a jeho lidu — ti všichni budou vzkříšeni, aby ho spatřili v jeho slávě a aby viděli, jakou odplatu dostanou věrní a poslušní.VDV 410.3

    Obloha bude stále zakryta hustými mraky, občas však mračnou clonou prorazí slunce podobné trestajícímu Hospodinovu oku. Z nebe budou šlehat oslnivé blesky a celá země bude v jednom ohni. Dunění hromu přehluší tajemné a hrůzu nahánějící hlasy, které budou ohlašovat úděl bezbožných. Těmto slovům nebudou rozumět všichni — dobře jim však porozumí falešní učitelé. Ještě před chvílí se chovali tak pyšně a bezohledně, když s opovržením a s pocitem jasné převahy pronásledovali ty, kdo zachovávali Boží přikázání, a teď jsou zcela ochromeni a třesou se strachy. Jejich nářek přehluší i běsnění živlů. Padlí andělé uznají Kristovo božství a budou se třást před jeho mocí. Lidé budou žádat o milost a padat na zem v nevýslovné hrůze.VDV 410.4

    Když starozákonní proroci ve vidění sledovali den Božího soudu, volali: “Kvilte, blízko je den Hospodinův, přijde od Všemocného jak zhouba.” Izajáš 13,6. “Zalez do skal, schovej se v prachu ze strachu před Hospodinem, před jeho velebnou důstojností! Ponížen bude zpupný pohled člověka, sehnuta bude lidská povýšenost; v onen den bude vyvýšen jedině Hospodin. Neboť den Hospodina zástupů přijde na každou pýchu a povýšenost, na všechno, co se povznáší — to bude sníženo.” “V onen den člověk předhodí potkanům a netopýrům své bůžky stříbrné i bůžky zlaté, které mu vyrobili, aby se jim klaněl. Zaleze do skalních rozsedlin a do strží ve skaliskách ze strachu před Hospodinem, před jeho velebnou důstojností, až povstane, aby nahnal zemi strach.” Izajáš 2,10-12.20.21.VDV 411.1

    Průrvou v oblacích proniká záře hvězdy, jejíž jas vzrůstá ve tmě až čtyřnásobně. Věrným to signalizuje radost a naději, přestupníkům Božího zákona přísnost a hněv. Lidé, kteří pro Ježíše Krista obětovali úplně všechno, budou nyní v bezpečí, jako by byli schováni v úkrytu Božího paláce. Prošli zkouškou a před světem i před těmi, kdo odmítli pravdu, dosvědčili svou věrnost Spasiteli, který za ně zemřel. Lidé, kteří zůstali věrní i tváří v tvář smrti, prožijí podivuhodnou změnu. Znenadání budou zproštěni tyranie lidí podobajících se démonům. Jejich tváře, ještě před chvílí bledé, vyhublé a plné úzkosti, se nyní rozzáří úžasem a z jejich úst zazní chvalozpěv: “Bůh je naše útočiště, naše síla, pomoc v soužení vždy velmi osvědčená. Proto se bát nebudeme, byť se převrátila země a základy hor se pohnuly v srdci moří. Ať si jejich vody hučí, ať se pění, ať se hory pro jejich zpupnost třesou!” Žalm 46,1-3.VDV 411.2

    Zatímco k nebi se ponese projev důvěry v Boha, mraky ustoupí a objeví se hvězdné nebe, jehož záře bude v prudkém kontrastu k okolní zlověstně černé obloze. Z otevřených bran bude zářit sláva nebeského města. Pak se na obloze ukáže ruka třímající dvě kamenné desky složené na sobě. Prorok prohlásil: “Nebesa hlásají jeho spravedlnost, Bůh sám bude soudcem.” Žalm 50,6. Boží spravedlivý zákon byl za dunění hromů a uprostřed ohnivých plamenů vyhlášen ze Sinaje jako pravidlo života a nyní je lidem představen jako měřítko soudu. Ruka desky otevře a lidé na nich uvidí přikázání Desatera, zaznamenaná jakoby ohnivým perem. Slova budou tak zřetelná, že je bude moci přečíst každý. Paměť se oživí, z lidských myslí se vytratí temné a falešné nauky a všichni obyvatelé světa uvidí deset krátkých, výstižných a pádných Božích výroků.VDV 411.3

    Není možné popsat, jaká hrůza a zoufalství dolehne na ty, kteří ignorovali Boží požadavky. Pán jim dal svůj zákon, na jehož základě mohli posoudit své povahy a poznat své nedostatky, když ještě měli příležitost k pokání a nápravě. Přízeň světa jim však byla milejší — a proto nerespektovali požadavky zákona a učili druhé jak je přestupovat. Boží lid chtěli přinutit ke znevažování soboty. Nyní budou odsouzeni zákonem, kterým pohrdali. Naprosto jasně pochopí, že se nemají na co vymlouvat. Vybrali si, komu chtějí sloužit a koho uctívat. “Potom uvidíte rozdíl mezi spravedlivým a svévolníkem, mezi tím, kdo Bohu slouží, a tím, kdo mu sloužit nechce.” Malachiáš 3,18.VDV 411.4

    Nepřátelé Božího zákona, s duchovními v čele, pak nově pochopí, co je pravda a povinnost. Příliš pozdě však poznají, že sobota čtvrtého přikázání je pečetí živého Boha. Příliš pozdě poznají pravou podstatu svého falešného dne odpočinku i to, na jak vratkém základu stavěli. Zjistí, že bojovali proti Bohu. Náboženští učitelé vedli lidi do záhuby, přestože tvrdili, že je vedou do Božího ráje. Teprve v den konečného účtování bude zřejmé, jak velkou odpovědnost měli představitelé a duchovní různých církví a jak hrozné následky přinesla jejich nevěra. Teprve ve věčnosti budeme schopni správně docenit ztrátu jediného života. Lidé, kterým Pán řekne: “Odejdi ode mne, zlý služebníku!”, čeká hrozný soud.VDV 412.1

    Larger font
    Smaller font
    Copy
    Print
    Contents