Loading...
Larger font
Smaller font
Copy
Print
Contents
  • Results
  • Related
  • Featured
No results found for: "".
  • Weighted Relevancy
  • Content Sequence
  • Relevancy
  • Earliest First
  • Latest First
    Larger font
    Smaller font
    Copy
    Print
    Contents

    4. kapitola — Boží církev doby konce9Kniha Zjevení se zaměřuje na dvě skupiny Božího lidu — viditelný ostatek (Zjevení 12,17) a “můj lid v Babylonu” Zjevení 18,4. Tato kapitola pojednává o první skupině a 14. kapitola o skupině druhé.

    Poslušnost

    Bůh má na zemi církev, která vyvyšuje jeho pošlapaný zákon a představuje světu Božího Beránka, který snímá hříchy světa…PPZ 30.1

    Je pouze jedna církev na světě, která v přítomné době stojí v průrvě, opravuje zeď a znovu obnovuje staré zbořeniny…PPZ 30.2

    Nechť je každý opatrný, chce-li pozvednout svůj hlas proti jedinému lidu, který se shoduje s popisem “ostatků” zachovávajících přikázání Boží a vlastnících Ježíšovu víru… Bůh má zvláštní lid, svou církev na zemi, jež nemá sobě rovné, která předčí ostatní svou způsobilostí k vyučování pravdy a vyvyšování Božího zákona… Můj bratře, jestliže učíš, že Církev adventistů sedmého dne je Babylonem, jsi v bludu. (Testimonies to Ministers and Gospel Workers, s. 50,58,59, )PPZ 30.3

    Ochrana před omylem

    V době, kdy se blíží konec a úkol zvěstovat světu poslední varovné poselství nabývá na rozměrech, je pro všechny, kteří přijímají přítomnou pravdu, zvlášť důležité, aby měli jasno o podstatě a vlivu svědectví, které Bůh od počátku spojil s dílem poselství třetího anděla. (Testimonies For The Church, sv. 5, s. 654)PPZ 30.4

    Lidé vytvářejí plán za plánem a nepřítel se bude snažit odvádět duše od pravdy. Ale všichni, kteří věří, že ústy sestry Whiteové mluvil Pán a dal jí poselství, budou v bezpečí před mnohým zklamáním, které přijde v těchto posledních dnech. (Selected Messages, sv. 3, s. 83,84)PPZ 30.5

    Budou i takoví, kteří budou tvrdit, že mají vidění. Dá-li Bůh jasný důkaz, že vidění je od něj, můžete je akceptovat, avšak neakceptujte je na základě jakéhokoli jiného důvodu. Nebezpečí bludu bude v budoucnosti větší a větší. (Selected Messages, sv. 2, s. 72)PPZ 30.6

    “Významné” biblické doktríny

    Rok 1844 byl rokem velkých událostí, které ukázaly našim překvapeným očím očištění svatyně, jež je v nebi a má bezprostřední spojitost s Božím lidem na zemi, a také poselství prvního, druhého a třetího anděla nesoucí korouhev s nápisem: “Boží přikázání a Ježíšova víra”. Jedním z hlavních základů tohoto poselství byla Boží svatyně, kterou jeho lid milující pravdu spatřil v nebi, a také truhla smlouvy obsahující Boží právo. Světlo soboty čtvrtého přikázání osvětlilo svými silnými paprsky stezku přestupníků Božího zákona. Zničení bezbožných je rovněž pravdou, jež je starým a jistým ukazatelem cesty. (Counsels to Writers and Editors, s. 30,31)PPZ 31.1

    Zvláštní poselství Církve adventistů sedmého dne

    Pán nám dal za úkol chránit jeho zákon. Svěřil nám svatou a věčnou pravdu, která má být ostatním zvěstována věrným varováním, napomínáním a povzbuzováním. (Testimonies For The Church, sv. 5, s. 381)PPZ 31.2

    Adventisty sedmého dne si Bůh vyvolil za svůj zvláštní lid oddělený od světa. Mocným zásahem pravdy jej oddělil od shonu tohoto světa a připoutal k sobě. Učinil ho svým zástupcem a povolal ho za svého vyslance v posledním záchranném díle. Největší bohatství pravdy, jaké kdy bylo smrtelníkům svěřeno, nejvznešenější a nejvážnější varování, jaká kdy Bůh člověku poslal, byla svěřena tomuto lidu, aby je oznámil světu. (Testimonies For The Church, sv. 7, s. 138)PPZ 31.3

    Adventisté sedmého dne jsou ve zvláštním smyslu ustanoveni za strážné a nositele světla tomuto světu. Jim je svěřena výstraha pro hynoucí svět. Jim září předivné světlo z Božího slova. Jim je dáno dílo nejslavnější důležitosti, totiž zvěstování poselství prvního, druhého i třetího anděla. Není žádné dílo, které by bylo důležitější než toto; proto také nesmějí dovolit, aby něco jiného zaujalo jejich mysl. (Testimonies For The Church, sv. 9, s. 19)PPZ 31.4

    Důvody pro organizaci Církve adventistů s. d.

    Vzhledem k početnímu růstu bylo zřejmé, že bez nějaké organizační formy dojde brzy k velkému zmatku a dílo nebude úspěšně postupovat vpřed. Organizace byla naprosto nutná, aby kazatelům byly zajištěny jejich existenční potřeby, aby se podpořila působnost v nových oblastech, aby sbory i kazatelé byli chráněni před nehodnými vyznavači, k udržování církevního majetku, k publikování pravdy pomocí tisku a k zajištění mnoha jiných věcí.PPZ 31.5

    Skrze Božího Ducha bylo uděleno světlo, že v církvi musí zavládnout pořádek a naprostá disciplína — a toho se nedá dosáhnout bez organizace. Systém a pořádek můžeme vidět v celém vesmíru ve všech Božích činech. Pořádek je právem nebes, má tudíž být i právem Božího lidu na zemi. (Testimonies to Ministers and Gospel Workers, s. 26)PPZ 32.1

    Organizace bude vždy podstatná

    Kdyby sbory nebyly organizovány tak, aby stanovovaly pevná pravidla a uskutečňovaly pořádek, neměly by do budoucna žádnou perspektivu. (Testimonies For The Church, sv. 1, s. 270)PPZ 32.2

    Ó, jak by satan jásal, kdyby se mu podařilo dostat se mezi tento lid a způsobit nepořádek v díle právě v době, kdy je dokonalá organizace vrcholně důležitá a kdy bude vší silou bojovat proti falešným hnutím a odmítat teorie neověřené Božím slovem. Musíme udržet rovné řady, aby se nezhroutil systém a pořádek, který byl moudře a starostlivě budován. Nesmíme povolovat rebelujícím živlům, které v této době touží ovládnout dílo.PPZ 32.3

    Někteří obhajovali myšlenku, že v blížícím se čase konce bude každé Boží dítko jednat nezávisle na jakékoliv církevní organizaci. Pán mne však poučil, že v tomto díle není ani řeči o nezávislosti jednoho na druhém. Všechny nebeské hvězdy poslouchají zákon, jedna ovlivňuje druhou při vykonávání Boží vůle a společně respektují zákon, který usměrňuje jejich běh.10Ze spisu předčítaného delegátům zasedání Generální konference ve Washingtonu, D. C., 30. 5. 1909. (Testimonies For The Church, sv. 9, s. 257,258)PPZ 32.4

    Jak se blížíme ke konečné krizi, místo abychom se domnívali, že je zapotřebí méně řádu a svornosti v jednání, měli bychom být systematičtější než dříve. (Selected Messages, sv. 3, s. 26)PPZ 32.5

    Zvláštní autorita Boží církve

    Bůh obdařil svoji církev zvláštní autoritou a mocí a nikdo ji nemůže lehkovážně přehlížet a pohrdat jí, aniž by tím nepohrdal Božím hlasem. (Testimonies For The Church, sv. 3, s. 417)PPZ 32.6

    Bůh udělil své církvi nejvyšší moc, jaká je pod nebem. Boží hlas, který zní v lidu sjednoceném v církvi, má být vždy respektován. (Testimonies For The Church, sv. 3, s. 451)PPZ 32.7

    Doba duchovní slepoty a slabosti

    Vše, co jsem řekla v Minneapolisu, mi bylo potvrzeno, totiž že v církvi musí nastoupit reformace. Protože na lidi, kteří byli obdařeni velkými možnostmi, přednostmi a světlem, přišla duchovní slabost a slepota, musejí být provedeny reformy. Jako reformátoři vyšli z jiných denominací, ale nyní jednají tak, jako by v nich byli i nadále. Doufali jsme, že nebude zapotřebí dalšího vyjití.11Toto je jediný výrok z pera E. G. Whiteové, ve kterém jakoby ztrácela důvěru v organizaci CASD. Pochybnosti, které zde vyjádřila, už nikdy neopakovala po d obu zbývajících 26 let svého života. I když podporujeme “jednotu ducha” ve svazku pokoje, nepřestaneme perem i slovy protestovat proti falešné zbožnosti a fanatismu. (The Ellen G. White 1888 Materials, s. 356-357)PPZ 33.1

    O těch, kteří se chlubí světlem, které obdrželi, ale přitom v tomto světle nechodí, Kristus praví: “Týru a Sidónu bude lehčeji v den soudu nežli vám. A ty, Kafarnaum [Církvi adventistů sedmého dne, mající velké světlo], budeš snad vyvýšeno až do nebe? [Pokud jde o privilegia.] Až do propasti klesneš! Neboť kdyby se byly v Sodomě udály takové mocné skutky jako u vás, stála by podnes.” (The Review and Herald l. srpna 1893)12Komentář v závorce je od Ellen Whiteové.PPZ 33.2

    Církev se nalézá v laodicejském stavu. Bůh v ní nepřebývá. (Notebook Leaflets from the Elmshaven Library, sv. 1, s. 99)PPZ 33.3

    Zneužití pravomoci církevním vedením

    Zdá se, že sama Generální konference podléhá zkáze následkem nesprávných názorů a zásad…PPZ 33.4

    Někteří špatně zacházeli s těmi, o kterých se domnívali, že jsou jim podřízeni. Byli rozhodnuti nutit je k přijetí všech jejich podmínek. Chtěli nad nimi vládnout, nebo je zničit…PPZ 33.5

    Vláda silné ruky se tak rozvinula, jakoby svěřená pozice udělala z lidí bohy. To mě naplňuje strachem, a mělo by to budit obavy. Taková vláda je prokletím, kdekoliv a skrze kohokoliv je vykonávána. (Testimonies to Ministers and Gospel Workers, s. 359-361)PPZ 33.6

    Stává se příliš často, že se velká zodpovědnost svěřuje několika málo lidem, a někteří z nich se dokonce neradí ani s Bohem. Co mohou takoví lidé vědět o potřebách díla v cizích zemích? Odkud mohou vědět, jak odpovědět na otázky těch, kteří k nim přicházejí s prosbou o informace? Uplynou dlouhé měsíce, než pracovníci v dalekých krajích obdrží odpověď na své otázky, přestože při vyřizování jejich dopisů nedošlo k žádnému odkladu. (Testimonies to Ministers and Gospel Workers, s. 321)PPZ 33.7

    Ti, kteří pracují v zahraničí, neučiní to, co sami uznají za vhodné a rozumné, dokud nevyšlou do Battle Creeku prosbu o povolení. Než učiní krok vpřed, čekají na “ano” nebo “ne” z tohoto místa. (Special Testimonies for Ministers and Workers, No. 9, s. 32)PPZ 34.1

    Není moudré vybrat jednoho člověka jako vedoucího Generální konference. Činnost Generální konference se rozšiřuje a některé věci jsou takto zbytečně komplikovány. Vzniká potřeba učinit rychlá rozhodnutí. Mělo by se rozdělit pracovní pole, nebo zavést jiný plán, aby došlo ke změně současného způsobu řízení.13Církev adventistů sedmého dne byla zorganizována v roce 1863 a měla tehdy tři a půl tisíce vyznavačů, šest sdružení, kolem třiceti kazatelů a výbor Generální konference byl složen ze tří osob. Předseda Generální konference byl schopen řídit tuto nevelkou organizaci a sloužit jí radou. Mohl se osobně účastnit na každém důležitějším setkání a být zainteresován v mnohých věcech souvisejících s nakladatelstvím. Do roku 1896 se činnost ve Spojených státech amerických značně rozrostla a přešla až do Evropy, Austrálie a Afriky. Nebylo proto možné, aby jediný člověk zodpovědně dohlížel na tak rozsáhlou činnost a řídil ji. Ellen Whiteová doporučovala rozdělení povinností, aby členové a příznivci z celého světa nehledali rady u jediného člověka. Bylo toho dosaženo vytvořením unií a výborů. (Testimonies to Ministers and Gospel Workers, s. 342)PPZ 34.2

    Nemoudří vedoucí nemluví ve jménu Boha

    Hlas z Battle Creeku, považovaný až dosud za autoritu ve věci vedení díla, již není Božím hlasem. (Manuscript Releases 17, s. 185)PPZ 34.3

    Již několik let nepovažuji Generální konferenci za Boží hlas. (Manuscript Releases 17, s. 316)PPZ 34.4

    Víra, že v Generální konferenci jsou muži stojící na svatém místě, aby byli Božím hlasem vůči lidu, náleží minulosti. (The General Conference Bulletin, 3. dubna 1901, s. 25)PPZ 34.5

    Nová denominace není potřebná

    Vybíráte například ze Svědectví statě, které hovoří o ukončení doby zkoušky, o tříbení mezi Božím lidem, a mluvíte o tom, že z tohoto lidu povstane jiný lid, čistější a svatější, který bude připraven uvítat Pána. Takový postup se velmi líbí nepříteli… Kdyby vaše názory, které hlásáte, mnozí přijali a jednali podle nich, byli bychom svědky jednoho z největších fanatických hnutí, jaké vůbec kdy bylo pozorováno mezi adventisty sedmého dne. To je to, co chce satan. (Selected Messages, sv. 1, s. 179)PPZ 34.6

    Pán vám nedal poselství, ve kterém je Církev adventistů sedmého dne nazvána Babylonem a které volá Boží lid, aby z něj vyšel. Všechny důkazy, které můžete podávat, nemají žádný význam, protože Pán mi dal zcela jasné světlo, jež je proti poselstvím tohoto druhu…PPZ 35.1

    Vím, že Pán miluje svoji církev, a proto v ní nemají vznikat rozdělujicí hnutí. V žádném případě k tomu nedává souhlas a neexistuje nejmenší důkaz, že by tomu tak mělo být. (Selected Messages, sv. 2, s. 63,69)PPZ 35.2

    Pravím vám, bratři, že Pán má organizované tělo, prostřednictvím kterého chce působit… Jestliže se někdo odlučuje od organizovaného těla lidu, zachovávajícího Boží přikázání, začne-li vážit církev na svých lidských vahách a bude-li proti ní pronášet své úsudky, pak vězte, že jej nevede Bůh. Je na bludné cestě. (Selected Messages, sv. 3, s. 17,18)PPZ 35.3

    Bůh dá vše do pořádku

    Není třeba pochybovat nebo se obávat toho, že dílo nebude úspěšné. Pán Bůh stojí v čele naší církve a on vše dá do pořádku. I když v našem vedení není vše tak, jak by mělo být, nedělám si starosti, protože on dá vše do pořádku.PPZ 35.4

    Mějme víru, že Božím záměrem je doprovodit drahocennou loď, v níž pluje jeho lid, bezpečně až do přístavu. (Selected Messages, sv. 2, s. 390)PPZ 35.5

    Nemá snad Bůh svoji živou církev? Má, je to však církev bojující, a ne církev vítězná. Zarmucuje nás, že jsou mezi námi neupřímní vyznavači, kteří jsou koukolem mezi pšenicí… I když v církvi existuje zlo a bude tam až do konce světa, přesto církev v posledním čase má být světlem pro hříchem zkažený a demoralizovaný svět. Církev, slabá a plná nedostatků, s potřebou napomenutí, kárání, varování a rad, je jediným objektem na zemi, kterému Pán věnuje největší pozornost. (Testimonies to Ministers and Gospel Workers, s. 45,49)PPZ 35.6

    Satanské čety nikdy nezvítězí. Vítězství bude doprovázet trojandělské poselství. Tak jak Vůdce Hospodinova vojska obrátil zdi Jericha v ruiny, tak Boží lid, zachovávající jeho přikázání, dosáhne vítězství a všichni jeho nepřátelé budou poraženi. (Testimonies to Ministers and Gospel Workers, s. 410)PPZ 35.7

    Rozdělte zodpovědnost

    Nyní je potřebná reorganizace. Chceme začít od základů a stavět na jiných zásadách.PPZ 36.1

    Máme lidi pověřené vedením našich různých institucí, výchovných ústavů a sdružení na rozmanitých místech v různých státech. Všichni by měli vyslat své reprezentanty a mít rozhodující hlas v sestavování plánů k další činnosti. Nevystačí jedna, dvě či tři osoby, aby obsáhly celé dílo. Dílo je velké a žádný jednotlivec nestačí na to, aby sám udělal plány pro práci, která musí být vykonána…PPZ 36.2

    Chci říci, že Bůh v našich řadách neustanovil něco jako královskou vládu, řízenou jediným člověkem v jakémkoli odvětví díla. Dílo bylo značně brzděno následkem pokusů zavést všude kontrolu. Musí dojít k obnovení, reorganizaci, moc a síla musí přejít do rukou výborů, které se musí vytvořit.14Z proslovu Ellen Whiteové v průběhu Generální konference v Battle Creeku 2. dubna 1901. (The General Conference Bulletin, 3. dubna 1901, s. 25-26)PPZ 36.3

    Je zapotřebí utvořit nová sdružení. Když byla v Austrálii utvořena unie, bylo to ve shodě s Božím plánem… Není potřebné posílat prosby o radu tisíce mil do Battle Creeku a potom celé týdny čekat na odpověď. Ti, kteří jsou na místě, mají rozhodovat, co je nutné udělat. (The General Conference Bulletin, 5. dubna 1901, 69,70)PPZ 36.4

    V roce 1901 — Generální konference reaguje

    Co myslíte, kdo byl mezi námi, když začala tato konference? Kdo odstranil nežádoucí jevy, jež se obvykle projevují během takovýchto setkání? Kdo se procházel řadami tohoto svatostánku? Bůh nebes a jeho andělé. Nepřišli sem, aby vás roztrhali na kusy, ale aby přinesli pokoj do vašich myslí. Byli mezi námi konat Boží úmysl — zadrželi mocnosti temnoty, aby Boží dílo, které má být vykonáno, nebylo brzděno. Boží andělé pracovali mezi námi…PPZ 36.5

    Ve svém životě jsem nebyla ničím tak udivena, jako obratem událostí během tohoto setkání. Není to naše zásluha. To učinil Bůh. Byly mi dány informace s tím spojené, ale dokud se to vše během porad nestalo, neuměla jsem si představit, jakým způsobem budou tyto události uskutečněny. Boží andělé se procházeli tímto shromážděním. Chci, abyste si to pamatovali, a chci, abyste pamatovali také na Boží prohlášení, že vyléčí rány svého lidu. (The General Conference Bulletin, 25. dubna 1901, s. 463)PPZ 36.6

    Během Generální konference Pán mocně působil mezi svým lidem. Když přemýšlím o tomto setkání, ovládne mne slavnostní pocit a v mé duši se rodí pocit vděčnosti. Viděli jsme doslovně stopy šlépějí našeho Pána a Vykupitele. Velebíme jeho svaté jméno, neboť přinesl záchranu svému lidu. (The Review and Herald, 26. listopadu 1901)PPZ 37.1

    Bylo nutné zorganizovat unie, aby Generální konference nerozšiřovala svou diktaturu nad všemi sdruženími. Vláda svěřená konferenci se nemá nalézat v rukou jedné, dvou či šesti osob. V každém sdružení by měla existovat zvláštní rada.15Další informace o organizačních změnách učiněných během zasedání Generální konference v roce 1901. Viz Seventh-day Adventist Encyklopedia [10 BC — Commentary Reference Series, opravené vydání, s. 1050—1053] (Manuscript 26, 3. dubna 1903)PPZ 37.2

    Znovu obnovená důvěra k organizaci Církve adventistů s. d.

    Nemůžeme a nechceme základy naší víry, které položil sám Bůh, jednoduše vyměnit za jiné. Vyhovět přání po nové organizaci by mělo za následek odpadnutí od pravdy. (Selected Messages, sv. 2, s. 390)PPZ 37.3

    Byla jsem pověřena říci adventistům na celém světě, že jsme lidem, který je pro Boha zvláštním pokladem. Bůh na zemi založil svou církev, aby zůstala až do konce časů sjednocena s jeho Duchem a s jeho učením. (Selected Messages, sv. 2, s. 397)PPZ 37.4

    Někdy, když se malá skupina lidí, pověřená všeobecným řízením díla, snažila ve jménu Generální konference uplatnit nemoudré plány, jež by vedly k omezení Božího díla, řekla jsem, že nemohu dále považovat hlas Generální konference, představovaný těmito několika málo jednotlivci, za Boží hlas. Tím však nechci říci, že by se nemělo respektovat rozhodnutí Generální konference představující shromáždění náležitě volených zodpovědných zástupců ze všech části světoširého pole.PPZ 37.5

    Bůh ustanovil, aby zástupci jeho církve ze všech částí světa shromáždění při zasedání Generální konference měli autoritativní hlas. Omyl, kterého se mohou někteří dopustit, spočívá v tom, že považují názor a úsudek jednoho člověka nebo malé skupiny lidí za plnou míru autority a vlivu, jimiž Bůh obdařil svoji církev při rozhodování a vyjadřování se shromážděné Generální konference k plánování rozmachu a pokroku jeho díla. (Testimonies For The Church, sv. 9, s. 260-261)PPZ 37.6

    Bůh vybavil svou církev zvláštní autoritou a mocí, kterou nikdo není oprávněn znevažovat nebo jí nedbat, neboť ten, kdo tak činí, pohrdá Božím hlasem. (The Acts of the Apostles, s. 164)PPZ 38.1

    Dodává mi to odvahu a cítím požehnání, když vidím, že Bůh Izraele vede svůj lid a bude s ním až do konce.16Z posledního poselství Ellen Whiteové pro Církev adventistů sedmého dne u příležitosti zasedání Generální konference. Tato ujišťujicí slova byla čtena na zasedání GK jejím předsedou A. G. Daniellsem 27. května 1913. (Selected Messages, sv. 2, s. 406)PPZ 38.2

    Prohlášení W. C. Whitea

    Řekl jsem jí (paní Lidě Scottové), jak si matka cenila zkušeností církve ostatků a že výslovně zdůraznila, že Bůh nikdy nepřipustí, aby tato církev zcela odpadla a z ní povstala jiná církev. (W. C. White k E. E. Andross, 23. května 1915, White Correspondence File)PPZ 38.3

    Potřeba duchovního oživení

    Jednoho dne v poledne jsem psala o tom, co mohlo být vykonáno při posledním zasedání Generální konference (1901), kdyby se muži na zodpovědných místech řídili Boží radou. Ti, kteří měli veliké světlo, v něm nechodili. Shromáždění skončilo a změna nenastala. Lidé se nepokořili před Pánem, jak to měli učinit, a tak neobdrželi Ducha svatého.PPZ 38.4

    Psala jsem, dokud jsem neupadla do bezvědomí a zdálo se mi, že jsem svědkem událostí v Battle Creeku.PPZ 38.5

    Byli jsme shromážděni v posluchárně Tabernacle. Po modlitbě jsme zpívali písně a opět se modlili. K Bohu se vznášely ty nejhorlivější prosby. Shromáždění bylo proniknuto přítomností Ducha svatého…PPZ 38.6

    Nikdo se necítil být natolik pyšným, aby neučinil upřímné vyznání. V čele tohoto díla stáli vlivní jednotlivci, kteří však předtím neměli odvahu vyznat své hříchy.PPZ 38.7

    Nastala taková radost, jakou nikdy předtím nebylo v Tabernacle slyšet.PPZ 38.8

    Tehdy jsem se probrala ze své mdloby a chvíli jsem nebyla schopna si uvědomit, kde jsem. Pero jsem držela stále v ruce. Slyšela jsem slova: “Tak tomu mohlo být. Toto vše byl Pán připraven učinit pro svůj lid. Celá nebesa na to čekala.” Přemýšlela jsem nad tím, kde jsme již mohli být, kdyby bylo na Generální konferenci vykonáno důkladné dílo. (Testimonies For The Church, sv. 8, 104-106)PPZ 38.9

    Jsem pod hlubokým dojmem scén, které jsem nedávno spatřila v nočním vidění. Viděla jsem něco, co připomínalo velké hnutí — dílo oživení — na mnoha místech. Naši lidé se na Boží výzvu stavěli v šik.17Z prvního poselství Ellen Whiteové na zasedání Generální konference v roce 1913. (Testimonies to Ministers and Gospel Workers, s. 515)PPZ 39.1

    Boží trpělivost s jeho lidem

    Církev velmi smutně zklamala, nesplnila očekávání Spasitele, a přece se Pán od svého lidu neodvrátil. Stále jej snáší, ne proto, že je v něm něco dobrého, ale proto, aby nebylo mezi nepřáteli pravdy a spravedlnosti zneuctěno Boží jméno a aby satanské mocnosti netriumfovaly tím, že Boží lid padl. Pán dlouho snáší odpadlictví, nevěru a nerozumnost svého lidu. S obdivuhodnou trpělivostí a soucitem jej napomíná a kárá. Přijme-li poučení, Pán ho očistí od všech špatných sklonů, na věky jej spasí a učiní z něj věčný a živý pomník moci své milosti. (The Signs of the Times, 13. listopadu 1901)PPZ 39.2

    Měli by si pamatovat, že církev, i když je slabá a plná nedostatků, je jediným objektem na zemi, kterému Kristus věnuje svoji nejvyšší pozornost. Zahrnuje ji největší péčí a zmocňuje ji Duchem svatým. (Selected Messages, sv. 2, s. 396)PPZ 39.3

    Bůh působí skrze ty, kteří jsou mu věrní

    Pán Ježíš bude mít vždy svůj vyvolený lid, který mu věrně slouží. Když Židé zavrhli Krista, Knížete života, odebral jim tehdy Boží království a dal je pohanům. Tímto způsobem Bůh jedná v každém odvětví svého díla.PPZ 39.4

    Když se církev stane nevěrnou slovu Páně, pak bez ohledu na pozici, jakou zaujímá, na vznešenost a svatost povolání, Pán nemůže spolupracovat s těmi, kteří jej zklamali. Tehdy povolává jiné, aby převzali zodpovědnost. Jestliže pak ani oni neodstraní ze svého jednání všechno zlo a nebudou-li dodržovat čisté a svaté zásady, tehdy na ně Pán přivede zkoušky a pokoří je, a nebudou-li činit pokání, odstraní je z jejich místa a udělí jim pokárání. (Manuscript Releases 14, s. 102)PPZ 39.5

    Souzeni na základě seslaného světla

    Církev adventistů sedmého dne bude položena na váhy svatyně. Bude souzena na základě příležitostí a předností, jaké jí byly dány. Jestliže její duchovní zkušenost nebude odpovídat přednostem, které na ni Kristus za nesmírnou cenu seslal, jestliže udělená požehnání nebudou využita pro to, aby bylo vykonáno dílo, kterým byla pověřena, bude nad ní vyřčen výrok: “Nalezena lehká.” Budeme souzeni na základě světla, které nám bylo uděleno, a podle možností, které nám byly dány…PPZ 39.6

    Zničení vážených středisek18Battle Creek Sanatorium — největší a nejznámější adventistická instituce na světě shořela do základů 18. 2. 1902. Následně 30. 12. 1902 postihl stejný osud také nakladatelství Review and Herald Publishing Association je zjevným varováním, kterým je nám řečeno: “Rozpomeň se, odkud jsi spadl, čiň pokání a jednej jako dřív.” Zjevení 2,5.PPZ 40.1

    Nebude-li církev, která je nyní prokvašena svým vlastním odpadnutím, činit pokání a neobrátí-li se, bude jíst ovoce svých vlastních skutků, dokud se sama sobě nezoškliví. Bude-li odporovat zlému a volit si dobré, bude-li ve vší pokoře hledat Boha a usilovat o své vysoké povolání v Kristu, staví se na základ věčné pravdy a vírou se chápe toho, co je pro ni připraveno. Bude uzdravena. Objeví se v prostotě, kterou jí dá Bůh, oddělí se od pozemských závazků a osvědčí, že ji pravda skutečně osvobodila. Pak budou její členové opravdu vyvoleným lidem, budou reprezentovat Boha. (Testimonies For The Church, sv. 8, s. 247-251)PPZ 40.2

    Dějiny Izraele jsou pro nás výstrahou

    V těchto posledních dnech bude Boží lid vystaven stejnému nebezpečí, jakému byl vystaven starý Izrael. Ti, kteří nepřijmou Boží varování, upadnou do stejných neštěstí, do jakých upadal Izrael, a nevejdou kvůli nevěře do odpočinutí. Na starý Izrael přicházela neštěstí v důsledku neposvěcených srdcí a nepodřízení vůle. Zavržení Izraele jako národa bylo důsledkem nevěry, přílišné sebedůvěry, neochoty litovat svých skutků, nedostatku pokory, slepoty myšlení a zatvrzelosti srdce. Jejich dějiny jsou pro nás výstražným znamením.PPZ 40.3

    “Dejte si pozor, bratří, aby někdo z vás neměl srdce zlé a nevěrné, takže by odpadl od živého Boha … Vždyť máme účast na Kristu, jen když své počáteční předsevzetí zachováme pevné až do konce.” Židům 3,12.14 (Letter 30, 1895)PPZ 40.4

    Církev bojující je nedokonalá

    Církev bojující není církví vítěznou a země není nebem. Církev se skládá z bloudících a nedokonalých mužů a žen, kteří jsou žáky v Kristově škole a kteří musejí být školeni, cvičeni v kázni a poslušnosti, vychováni do příštího, nesmrtelného života. (The Signs of the Times, 4. ledna 1883)PPZ 40.5

    Někteří lidé se domnívají, že když vstoupí do církve, mohou očekávat okamžité naplnění svých očekávání a že se zde setkají pouze s těmi, kteří jsou čistí a dokonalí. Tito lidé jsou horliví ve víře, ale když vidí vady u členů církve, říkají: “Opustili jsme svět, abychom neměli nic společného se zlem, ale zde se zlo nachází.” Pak se ptají, jako se ptali služebníci v podobenství: “Odkud se vzal koukol?” Nesmíme však být kvůli tomu zklamaní, neboť Pán nezaručil, že církev bude dokonalá, a ani všechna naše horlivost nedokáže, aby se církev bojující stala tak čistou jako vítězná církev. (Testimonies to Ministers and Gospel Workers, s. 47)PPZ 41.1

    Církev vítězná bude věrná a podobná Kristu

    Naše práce má už brzy skončit. Členové bojující církve, kteří budou věrni, se stanou členy církve vítězné. (Evangelism, s. 707)PPZ 41.2

    Kristův život byl životem naplněným poselstvím Boží lásky a Ježíš vroucně toužil ostatním udělit tuto lásku a milost v bohaté míře. V jeho tváři se zračil soucit a jeho chování bylo plné lásky, pokory, pravdy a milosti. Každý člen jeho bojující církve, chce-li náležet do církve vítězné, musí vlastnit tytéž vlastnosti. (Fundamentals of Christian Education, s. 179)PPZ 41.3

    Larger font
    Smaller font
    Copy
    Print
    Contents