Ezechiel

Zatímco Jeremjáš pokračoval ve vydávání svědectví v Judsku, mezi přesídlenci v Babylónu povstal prorok Ezechiel, jehož posláním bylo babylónské zajatce varovat a povzbudit je. Hned na začátku své služby jasně lidem řekl, že je nerozum věřit proroctvím o brzkém návratu do Jeruzaléma. Rovněž dostal za úkol jim s použitím různých symbolů oznámit, že Jeruzalém bude brzy napaden a zničen.SU 169.1

Během šesti let Sidkijášovy vlády Bůh Ezechielovi zjevil některé z ohavností, které se odehrávaly v Jeruzalémě, či dokonce na vnitřních nádvořích Hospodinova domu (viz Ezechiel 8,10). Ti, kteří měli být duchovními vůdci národa — starší domu izraelského —, pálili kadidlo před rytinami pohanských božstev umístěných uvnitř chrámu a přitom rouhavě prohlašovali: “Hospodin nás nevidí” Ezechiel 8,12.SU 169.2

Prorok ve svém vidění spatřil ženy, které oplakávaly Tamúza a “asi dvacet pět mužů, zády ke chrámu Hospodinovu a tváří k východu; klaněli se východním směrem slunci” Ezechiel 8,16. A potom mu slávou zahalená Bytost, která spolu s ním sledovala všechny tyto nestoudné události, přikázala: “Domu Judovu nestačí tyto ohavnosti, které zde páchají; navíc naplnili celou zemi násilím. Stále znovu mě urážejí, a hle, jak si k nosu pozvedají ratolest. Také já budu jednat v rozhořčení, nebude mi jich líto a nebudu znát soucit. Pak budou ke mně volat mocným hlasem, ale já je nevyslyším.” Ezechiel 8,17.18.SU 169.3

Skrze Jeremjáše Hospodin oznámil: “Vždyť jak prorok, tak kněz se rouhají, i ve svém domě nalézám jejich zlé činy.” Jeremjáš 23,11. V závěru vyprávění o Sidkijášově vládě opět došlo k znesvěcování chrámu. “Rovněž i všichni kněžští předáci a lid se mnohokráte zpronevěřili, jednali podle kdejakých ohavností pronárodů a poskvrnili Hospodinův dům, který si oddělil jako svatý v Jeruzalémě.” 2. Paralipomenon 36,14.SU 169.4

Zkáza judského království se rychle blížila. Tehdy Ezechiel opět obdržel Hospodinovo slovo: “Lidský synu, copak to máte za pořekadlo o izraelské zemi: ‘Dny uběhnou a každé vidění selže’? Proto jim řekni: … Když já Hospodin promluvím, mluvím slovo, které se splní bez odkladu.” Ezechiel 12,21.22.25.SU 169.5

Mezi těmi, kdo vedli národ do zkázy, vynikal judský král Sidkijáš. Zcela zavrhl Hospodinovy rady, zapomněl na to, že by měl být králi Nebúkadnesarovi vděčný, porušil přísahu, kterou složil ve jménu Boha Izraele, a postavil se proti prorokům, proti svému ochránci a proti svému Bohu. Nakonec se ve své vlastní moudrosti obrátil na odvěkého nepřítele Izraele. “Poslal své posly do Egypta, aby mu dali koně a mnoho lidu.” Ezechiel 17,15.SU 169.6

“Zdaří se to?” ptal se Hospodin. “Unikne, kdo páchá takové věci? Unikne, kdo porušuje smlouvu? … Ani s velikým vojskem a s mnohými sbory nebude mu farao nic platný v bitvě… Pohrdl přísahou, porušil smlouvu. Hle, dal na to ruku a dělá toto všechno.SU 169.7

Neunikne.” Ezechiel 17,15-18. “Sejmi turban a sundej korunu, nastává změna,” nařídil Hospodin. Dokud Kristus neustanoví své království, Juda nebude mít svého krále. “Sutiny, sutiny,” zněl božský výrok týkající se trůnu, “sutiny ze všeho nadělám, jaké nikdy nebyly, dokud nepřijde ten, jemuž přísluší soud; já jsem ho jím pověřil.” Ezechiel 21,31.32.SU 170.1