Ranní a večerní pobožnost

Otcové a matky, sejděte se každé ráno se svými dětmi a v pokoře proste Boha, aby vám dodal sílu a pomohl vám. Vaši nejmenší jsou každý den vystaveni pokušení. S problémy totiž musejí zápasit nejen dospělí, ale i děti. Ti, kteří chtějí v životě osvědčit trpělivost, lásku a radost, se musejí modlit. Nad svým já můžeme zvítězit jen s Boží pomocí.RPC 131.5

Pokud bylo někdy nutné, aby se rodiny modlily, pak je to právě dnes. Nevěra a pochybnosti získávají převahu. Nevěra zaplavuje svět, zkaženost vytéká z lidských srdcí a vede lidi ke vzpouře proti Bohu. Člověk obtížený hříchem se stává satanovým vazalem a terčem jeho pokušení, a pokud jej Bůh nevysvobodí svou mocnou paží, jde tam, kam mu satan ukáže.RPC 131.6

A v tomto čase strašlivého ohrožení se najdou křesťanské rodiny, které zanedbávají rodinné pobožnosti. Neuctívají doma Boha a své děti nevedou k tomu, aby jej milovaly a bály se ho. Mnozí se od něj vzdálili natolik, že se k němu neodvažují přiblížit, protože mají pocit, že by je zavrhl. Nemohou přistoupit “směle k trůnu milosti” Židům 4,16. “pozvedajíce ruce v čistotě, bez hněvu a hádek” 1. Timoteovi 2,8. Nejsou v živém spojení s Bohem. Jejich zbožnost je pouze formální a postrádá jakoukoli sílu.RPC 131.7

Myšlenka, že modlitba není důležitá, je jedním ze satanových prostředků, kterým vede lidi do záhuby. Modlitba je společenství s Bohem, Zdrojem moudrosti, síly, pokoje a štěstí. Ježíš se za svého pozemského života ke svému Otci modlil “s bolestným voláním a slzami” Židům 5,7. Pavel věřící vyzývá, aby v modlitbách neustávali (viz 1. Tesalonickým 5,17) a s díkůvzdáním na modlitbách a v pokoře předkládali svá přání Bohu. A Jakub píše: “Modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého.” Jakubův 5,16.RPC 132.1

Upřímnou, opravdovou modlitbou mohou rodiče kolem svých dětí vybudovat ochranný val. Měli by se ve víře modlit, aby s nimi Bůh zůstával a aby svatí andělé chránili je i jejich děti před satanovou krutovládou.RPC 132.2

Každá rodina by si měla vyhradit určitou dobu k ranním a večerním pobožnostem. Je velmi důležité, aby rodiče před snídaní shromáždili své děti a společně s nimi děkovali nebeskému Otci za to, že je v noci chránil, a prosili ho, aby je během dne vedl a hlídal jejich kroky. A rovněž je vhodné, aby se všichni členové rodiny sešli i večer a děkovali Bohu za požehnání, kterými je ten den obdařil.RPC 132.3

Každé ráno své děti i sami sebe odevzdejte Bohu. Nic neplánujte na měsíce či roky do-předu; to není vaše starost. Soustřeďte se na den, který máte před sebou. Pracujte během něj pro svého Pána tak, jako by to byl váš poslední den na zemi. Seznamte ho se všemi svými plány a ptejte se ho, které věci byste měli vykonat a od kterých by bylo lépe upustit. Podřiďte se jeho vůli, i kdyby to mělo znamenat, že svých cílů nedosáhnete. Tímto způsobem se vaše povaha bude více a více přetvářet k jeho obrazu “a pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši” Filipským 4,7.RPC 132.4

Pobožnosti by měl vést otec — v jeho nepřítomnosti matka —, který by měl vybrat zajímavý a snadno pochopitelný text z Písma. Duchovní chvíle by měly být krátké. Když rodiče předčítají dlouhé statě z Písma a dlouho se modlí, je to pro všechny velice únavné a toužebně vyhlížejí konec. Takové chvíle, které jsou nudné, suchopárné, vyčerpávající a nezajímavé a v dětech vyvolávají negativní emoce, zneuctívají Boha.RPC 132.5

Otcové a matky, snažte se, aby pobožnosti ve vaší domácnosti byly co nejzajímavější. Nevidím důvod, proč by tyto chvíle nemohly být nejpříjemnějšími a nejradostnějšími okamžiky dne. Budete-li věnovat nějaký čas jejich přípravě, uvidíte, že budou přitažlivé a obohacující. Můžete krátce diskutovat nad textem z Písma, který jste přečetli, a stručně jej okomentovat. Potom si zazpívejte nějakou radostnou oslavnou píseň a pomodlete se. Modlitby by měly být krátké a výstižné. Ať ten, kdo se modlí, jednoduchými, vroucími slovy poděkuje Bohu za jeho dobrotu a požádá jej o pomoc. Do čtení Písma a modliteb se snažte zapojit i své děti.RPC 132.6

Až na věčnosti člověk zjistí, kolik dobra tyto chvíle přinesly. (Testimonies For The Church, sv. 7, s. 42-44)RPC 132.7