Osobnost Boha zjevená v Kristu

Bůh se zjevil ve svém Synu jako osobní bytost. Ježíš, záře Otcovy slávy, “výraz Boží podstaty” (Židům 1,3), přišel na svět jako osobní Spasitel. Jako osobní Spasitel vystoupil na nebesa. Jako živý Spasitel se přimlouvá na nebeském soudu. Před Božím trůnem za nás slouží “někdo jako Syn člověka”. Zjevení 1,13.ZNP 221.8

Kristus, Světlo světa, zastřel oslňující nádheru svého božství a přišel na svět, aby tu žil jako člověk mezi lidmi. Tak se mohli seznámit se svým Stvořitelem, aniž by přitom zahynuli. Od chvíle, kdy hřích oddělil člověka od jeho Stvořitele, nespatřil Boha nikdy žádný člověk až do doby, kdy se zjevil prostřednictvím Krista.ZNP 221.9

“Já a Otec jsme jedno,” prohlásil Kristus (Jan 10,30). “Nikdo nezná Syna než Otec, ani Otce nezná nikdo než Syn — a ten, komu by to Syn chtěl zjevit.” Matouš 11,27.ZNP 221.10

Kristus přišel učit lidské bytosti tomu, co Bůh chtěl, aby poznaly. Na nebi, na zemi a v širých vodách oceánu vidíme Boží dílo. Všechny stvořené věci svědčí o Boží moci, o jeho moudrosti a lásce. Pozorováním hvězd, moře nebo vodopádu se však nemůžeme dozvědět o Bohu tolik, kolik o něm můžeme poznat na základě zjevení v Kristu.ZNP 221.11

Bůh viděl, že je třeba jasnějšího zjevení než zjevení v přírodě, aby byla správně představena jeho osobnost a povaha. Proto poslal na svět svého Syna, aby zjevil, pokud to lidský zrak mohl snést, povahu a vlastnosti neviditelného Boha.ZNP 221.12