41. kapitola — Ve styku s druhými

Každé soužití lidí vyžaduje sebeovlá­dání, shovívavost a soucit. Jeden člověk se od druhého tak velice liší vlohami, zvyky a výchovou, že naše způsoby nazírání na věci jsou rozmanité. Naše chápání pravdy a názory na životní styl nejsou ve všech ohledech totožné. Neexistují dva lidé, jejichž zkušenosti by byly do všech podrobností shodné. Co je pro jednoho utrpením, nemusí být pro druhého žádná strast. Povinnosti, které někdo považuje za lehké, jsou pro jiného obtížné nebo si s nimi neví rady.ZNP 261.1

Lidská přirozenost je křehká. Člověk mnohé věci nezná a snadno podléhá mylným představám. Proto by měl každý posuzovat druhého opatrně. Netušíme, jaký vliv mají naše skutky na druhé. To, co děláme nebo říkáme, se nám může zdát nezávažné. Kdyby se nám však mohly otevřít oči, viděli bychom, že to hrálo nejdůležitější roli na cestě k dobru nebo ke zlu.ZNP 261.2