Na hoře s Bohem

Bůh nás vybízí: “Vystupte ke mně na horu.” Dříve než se Mojžíš mohl stát Božím nástrojem k vysvobození Izraele, potřeboval strávit čtyřicet let v horské samotě ve společenství s Bohem. Než odešel s Božím poselstvím k faraónovi, mluvil s andělem v hořícím keři. Než mu jako představiteli lidu byl dán Boží zákon, Bůh ho povolal na horu, aby spatřil jeho slávu. Než vykonal spravedlnost nad modloslužebníky, byl postaven do skalní rozsedliny a Pán řekl: “Vyslovím před tebou jméno Hospodin.” 2. Mojžíšova 33,19. “Když Hospodin kolem něho přecházel, zavolal: ‘Hospodin, Hospodin! Bůh plný slitování a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný a věrný; …který viníka nenechává bez trestu.’ ” 2. Mojžíšova 34,6.7. Než Mojžíš zemřel a byl zbaven břemene zodpovědnosti za Izrael, Bůh ho povolal na vrchol Pisgy a ukázal mu krásu zaslíbené země.ZNP 275.2

Dříve než byli učedníci vysláni, pozval je Ježíš, aby s ním vystoupili na horu. Až poté, co učedníci prožili se Spasitelem poslední večeři, setkání na hoře v Galileji a loučení na Olivové hoře, kde slyšeli zaslíbení andělů, až poté, co se spolu modlili a rozjímali v horní místnosti, nastaly slavné letnice.ZNP 275.3

Když se Ježíš připravoval k nějaké velké zkoušce nebo nějaké důležité práci, uchyloval se do samoty hor a trávil tam noc na modlitbách se svým Otcem. Než povolal apoštoly, strávil celou noc na modlitbách. Teprve pak následovalo jeho kázání na hoře blahoslavenství, proměnění, nespravedlivý proces v soudní síni, smrtelný zápas na kříži a slavné vzkříšení.ZNP 275.4