Jsem s vámi
Po tři roky měli učedníci před sebou obdivuhodný příklad Ježíše Krista. Den co den s ním chodili a rozmlouvali, slyšeli jeho slova, jimiž těšil unavené a ztrápené, a viděli projevy jeho moci ve prospěch nemocných a postižených. Když nadešel čas, aby je opustil, dal jim milost a sílu, aby jeho jménem pokračovali v jeho díle. Měli šířit světlo jeho evangelia lásky a uzdravování. A Spasitel slíbil, že bude stále s nimi. Prostřednictvím Ducha svatého jim bude ještě blíž, než když viditelně chodil mezi lidmi.ZNP 46.6
I my máme konat dílo, které konali učedníci. Každý křesťan má být misionářem. S láskou a soucitem máme pomáhat těm, kdo potřebují pomoc. Máme se nesobecky a opravdově snažit ulehčovat břemeno trpícího lidstva.ZNP 46.7
Každý může najít něco, co by mohl dělat. Nikdo nemusí mít pocit, že není místa, kde by mohl pracovat pro Krista. Spasitel se ztotožňuje s každým člověkem. Stal se členem pozemské rodiny, abychom se my mohli stát členy nebeské rodiny. Je Synem člověka, a tím je bratrem každého syna a každé dcery Adamovy. Jeho následovníci nemají mít pocit, že jsou odděleni od hynoucího světa kolem nich. Jsou částí velké lidské rodiny a nebe se na ně dívá jako na bratry a sestry hříšníků i svatých.ZNP 46.8
Miliony a miliony lidských bytostí, žijících v nemoci, nevědomosti a hříchu, ještě vůbec neslyšely o Kristově lásce k nim. Kdybychom se octli na jejich místě a oni na našem, co bychom si přáli, aby pro nás udělali? To vše, pokud je to v našich silách, máme my učinit pro ně. Kristovo životní pravidlo, podle něhož bude na soudu posuzován každý z nás, zní: “Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi.” Matouš 7,12.ZNP 47.1
Za všechno, čeho jsme dostali víc než ostatní — ať v oblasti výchovy a vzdělání, v povahové ušlechtilosti, v křesťanské výchově či v náboženských zážitcích — jsme dlužníky vůči těm, kterým se toho dostalo méně. Pokud je to v našich silách, máme takovým sloužit. Jsme-li silní, máme pomáhat slabým.ZNP 47.2
Andělé slávy, kteří ustavičně hledí na tvář nebeského Otce, mají radost z toho, když mohou sloužit jeho maličkým. Jsou vždy tam, kde je jich nejvíce zapotřebí. Pomáhají vždy těm, kdo svádějí sami se sebou nejtěžší boje a kdo žijí v nejhorším prostředí. Zvláště pečují o slabé, chvějící se jedince, kteří mají mnoho nedokonalých povahových rysů. Sobeckým lidem připadá ponižující sloužit nešťastným lidem, kteří mají špatný charakter. Avšak čistí, bezhříšní andělé se věnují právě takovéto službě.ZNP 47.3
Ježíš netoužil žít v nebi, dokud my jsme byli ztraceni. Opustil nebe, aby žil životem plným posměchu a urážek a aby zemřel potupnou smrtí. Ten, který byl v nebi bohatý a vládl nekonečnými poklady, se stal chudým, abychom my mohli být jeho chudobou obohaceni. Máme ho následovat a jít cestou, kterou šel on.ZNP 47.4
Každý, kdo se stává Božím dítětem, je pověřen úkolem zachraňovat svět. Měl by Kristu pomáhat uskutečňovat jeho plán spásy. Měl by vyhledávat ztracené a spolupracovat na jejich záchraně.ZNP 47.5
Mnozí mají pocit, že by pro ně bylo velkou předností, kdyby mohli navštívit místa, kde během svého života na zemi pobýval Kristus. Rádi by se prošli po cestách, po nichž chodíval, podívali se na jezero, u něhož rád učil, a zhlédli pahorky a údolí, na nichž tak často spočinul jeho zrak. Nemusíme však chodit do Nazaretu, do Kafarnaum nebo do Betanie, abychom kráčeli v Ježíšových šlépějích. Jeho stopy najdeme u lůžka nemocného, v chudých chatrčích, v přelidněných ulicích velkoměst a vůbec všude, kde lidská srdce potřebují útěchu.ZNP 47.6
Máme sytit hladové, odívat nahé a potěšovat trpící a soužené. Máme sloužit zoufalým a dávat naději těm, kdo ji ztratili.ZNP 47.7
Kristova láska, projevovaná v nesobecké službě, bude při napravování přestupníka účinnější než meč nebo soudní dvůr. Soudy jsou nutné, aby naháněly strach těm, kdo porušují zákon, avšak laskavý misionář může vykonat víc. Srdce, které se zatvrzuje, dostává-li se mu jen výtek, často roztaje vlivem Kristovy lásky. Misionář může nejen zmírnit tělesné neduhy, ale může také přivést hříšníka k Velkému lékaři, který dokáže očistit člověka od malomocenství hříchu. Bůh si přeje, aby nemocní, nešťastní a posedlí zlými duchy slyšeli skrze jeho služebníky jeho hlas. Prostřednictvím svých lidských nástrojů chce být Utěšitelem, jakého svět nezná.ZNP 48.1
Spasitel položil svůj vzácný život, aby založil církev, která bude schopna sloužit trpícím, souženým a pokoušeným. Společenství věřících může být chudé, nevzdělané a neznámé. V Kristu však může doma, ve městě či na vesnici i v zámoří vykonat dílo, jehož důsledky budou sahat až na věčnost.ZNP 48.2
Tak jako prvním učedníkům jsou i dnešním Kristovým následovníkům určena slova:ZNP 48.3
“Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte ke všem národům.” Matouš 28,18.19. “Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.” Marek 16,15.ZNP 48.4
I pro nás platí zaslíbení jeho přítomnosti: “A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku.” Matouš 28,20.ZNP 48.5
Dnes se už neshromažďují zástupy zvědavců na pustých místech, aby viděly Krista a slyšely jeho slova. Kristův hlas není slyšet v rušných ulicích. Na cestě nezaznívá volání: “Tudy jde Ježíš Nazaretský.” Lukáš 18,37. Přesto je toto slovo pravdivé i dnes. Kristus kráčí neviděn našimi ulicemi. Přichází do našich domovů s poselstvím milosti. Čeká, že bude spolupracovat se všemi, kteří chtějí sloužit v jeho jménu. Je mezi námi, aby uzdravoval a přinášel požehnání, přijmeme-li ho.ZNP 48.6
“Toto praví Hospodin:
Odpovím ti v čase přízně,
pomohu ti v den spásy,
budu tě opatrovat, dám tě
za smlouvu lidu,
abys pozvedl zemi
a zpustošená dědictví vrátil,
abys řekl vězňům:
‘Vyjděte’ , těm,
kdo jsou v temnotách:
‘Ukažte se!’ ” Izajáš 49,8.9.ZNP 48.7
“Jak líbezné je,
když po horách jdou
nohy toho, jenž poselství nese
a ohlašuje pokoj,
jenž nese dobré poselství
a ohlašuje spásu,
jenž Sijónu hlásá:
‘Tvůj Bůh kraluje!’ ” Izajáš 52,7.ZNP 48.8
“Zvučně spolu plesejte,
vždyť Hospodin potěšil svůj lid…
…obnažil svou svatou paži
před zraky všech pronárodů.
I spatří všechny dálavy země
spásu našeho Boha.” Izajáš 52,9.10.ZNP 48.9