39. kapitola — Dobytí Bášanu

Když minuli jižní část edómského území, obrátili se Izraelci na sever směrem k zaslíbené zemi. Jejich cesta teď vedla širokou vyvýšenou rovinou, kde vál chladivý čerstvý vánek. To byla vítaná změna oproti vyprahlému údolí. Svižně a s nadějí šli neochvějně za svým cílem. Dostali příkaz: “Nedotírej na Moába a nedráždi ho k válce, neboť z jeho země ti nedám do vlastnictví nic. Ar jsem dal do vlastnictví synům Lotovým.” 5. Mojžíšova 2,9. Stejné poselství dostali ohledně Amónců, kteří byli rovněž Lotovými potomky.NUD 204.1

Izraelci brzy dosáhli území Emorejců. Tento silný bojovný lid překročil Jordán, válčil s Moábci a uchvátil část jejich území. Cesta k Jordánu vedla přímo přes jejich území a Mojžíš poslal emorejskému králi Síchonovi přátelské poselství: “Rád bych prošel tvou zemí. Půjdu jenom po cestě, neodbočím napravo ani nalevo. Za stříbro mi prodáš pokrm, abych měl co jíst, a za stříbro mi dáš vodu, abych měl co pít. Chci pouze pěšky projít.” 5. Mojžíšova 2,27.28.NUD 204.2

Odpovědí bylo rozhodné odmítnutí a bylo shromážděno celé emorejské vojsko, aby se postavilo proti vetřelcům. Tato hrůzu nahánějící armáda vzbudila v Izraelcích strach. Co se týče válečnického umění, byli jejich nepřátelé ve výhodě. Z lidského pohledu čekal Izrael rychlý konec.NUD 204.3

Ale Mojžíš upřel svůj zrak na oblakový sloup. Projev Boží přítomnosti byl stále s nimi. Současně vedl Hebreje k tomu, aby udělali vše, co je v lidských silách, aby se připravili na válku. Jejich nepřátelé si byli jisti tím, že Izraelce vyhladí ze země. Avšak Ten, jemuž patří celá země, dal Izraeli příkaz: “Vzhůru, táhněte dál a přejděte potok Arnón. Hleď, vydal jsem ti do rukou chešbónského krále Síchona, Emorejce, a jeho zemi. Začni ji obsazovat a vydráždi je tak k válce. Dnešním dnem začínám nahánět strach a bázeň z tebe národům pod celým nebem. Až o tobě uslyší zprávu, budou se před tebou třást a chvět úzkostí.” 5. Mojžíšova 2,24.25.NUD 204.4

Tyto národy na hranicích Kenaanu by byly ušetřeny záhuby, kdyby se byly v otevřeném odporu vůči Božímu slovu nepostavily proti Izraeli. Hospodin dal Abrahamovi zaslíbení: “Sem se vrátí teprve čtvrté pokolení, neboť dosud není dovršena míra Emorejcovy nepravosti.” 1. Mojžíšova 15,16. Bůh je po čtyři sta let uchovával, aby jim podal neklamný důkaz, že je jediným pravým Bohem. Věděli o všech divech, které Bůh učinil, když vyváděl Izrael z Egypta. Mohli poznat pravdu, avšak odmítli světlo a drželi se svých model.NUD 204.5

Když Hospodin podruhé přivedl svůj lid k hranicím Kenaanu, bylo těmto pohanským národům dáno další svědectví o jeho moci. Viděli, že Bůh byl s Izraelem, když jim dal vítězství nad aradským králem a Kenaanci a zázračně zachránil ty, kdo hynuli v důsledku hadího uštknutí. Při všem svém putování a táboření Izraelci nikdy neutrpěli žádné zranění ani jejich majetek nedoznal újmy. Když dorazili k hranicím země Emorejců, Izraelci požádali o povolení, aby směli přímou cestou pouze projít jejich územím. Slíbili, že budou dodržovat tatáž pravidla, jimiž se řídili při styku s ostatními národy. Když emorejský král odmítl a zpupně shromáždil své vojsko k boji, dovršil tím kalich své nepravosti, a Bůh teď uplatní svou moc, aby byli poraženi.NUD 205.1