23. kapitola — Působení v Galileji

“Ježíš přišel do Galileje a kázal Boží evangelium: ‘Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu.’” Marek 1,14.15.TV 142.1

Mesiášův příchod byl poprvé předpověděn v Judsku. V jeruzalémském chrámu sloužil právě před oltářem kněz Zachariáš, když mu bylo oznámeno, že se narodí Mesiášův předchůdce. Na betlémských pahorcích andělé zvěstovali Ježíšovo narození. Do Jeruzaléma jej přišli hledat mudrci. Simeon a Anna v chrámu potvrdili jeho božství. “Celý Jeruzalém i Judsko” poslouchaly kázání Jana Křtitele. Vyslaní členové velerady spolu s velikým zástupem lidí slyšeli svědectví o Ježíši. V Judeji Kristus získal první učedníky a na počátku své služby tam trávil většinu času. Záblesk jeho božství při vyčištění chrámu, zázračná uzdravení, poselství Boží pravdy vycházející z jeho úst — to všechno potvrzovalo slova, která po uzdravení u Bethesdy pronesl před veleradou — že je Synem Věčného.TV 142.2

Kdyby byli izraelští vůdci Krista přijali, mohli se stát jeho posly a přinášet evangelium světu. Jako první měli příležitost zvěstovat Boží království a milost. Izrael však nepoznal čas svého navštívení. Žárlivost a nedůvěra židovských vůdců přerostla v otevřenou nenávist a lid se odvrátil od Ježíše.TV 142.3

Velerada odmítla Kristovo poselství a rozhodla se, že ho zničí. Ježíš proto opustil Jeruzalém, kněze, chrám, náboženské vůdce i lid, který již byl se zákonem seznámen. Obrátil se k jiným, zvěstoval jim své poselství a vybíral z nich ty, kdo měli šířit evangelium mezi všemi národy.TV 142.4

Stejně jako zavrhli světlo a život církevní představitelé v době Krista, bylo zavrhováno v každé další generaci. Příběh Kristova odchodu z Judeje se stále opakoval. Když reformátoři kázali Boží slovo, neměli vůbec v úmyslu oddělit se od tradiční církve. Náboženští představitelé však nechtěli přijmout světlo a ti, kdo je přinášeli, byli nuceni obrátit se jinam, k lidem, kteří toužili po pravdě. Křesťané, již se hlásí k odkazu reformátorů v dnešní době, jsou však jen zřídkakdy vedeni jejich duchem. Málokdo naslouchá Božímu hlasu a je ochoten přijmout pravdu v jakékoli podobě. Lidé, kteří kráčejí ve šlépějích reformátorů, jsou často nuceni opustit církev, kterou milují, aby mohli hlásat jasnou zvěst Božího slova. Ti, kdo hledají světlo, musejí mnohdy odejít z církve svých předků, aby mohli podle této zvěsti žít.TV 142.5

Jeruzalémští rabíni považovali Galilejce za hrubé a nevzdělané a opovrhovali jimi. Přesto tito lidé představovali úrodnější půdu pro Spasitelovo dílo. Nebyli tak fanatičtí, byli opravdovější, upřímnější a také ochotnější přijmout pravdu. Ježíš neodešel do Galileje proto, aby hledal samotu a ústraní. Provincie byla v té době přelidněná a žilo v ní mnohem více různých národností než v Judsku.TV 143.1

Když Ježíš procházel Galilejí, uzdravoval a učil. Shromažďovaly se kolem něho zástupy z měst i vesnic. Mnozí přicházeli i z Judska a okolí. Ježíš byl často nucen se před lidmi ukrýt. Jejich nadšení bylo tak veliké, že musel být opatrný, aby se římské úřady nezačaly obávat povstání. Nikdy předtím svět nic takového nezažil. Nebe se sklánělo k zemi. Hladovějící a žíznící, kteří tak dlouho očekávali vykoupení Izraele, se nyní radovali z milosti laskavého Spasitele.TV 143.2