Vítězství nad smrtí

Kristus vstal z mrtvých jako prvotina těch, kdo zesnuli. První plody úrody, které Židé obětovali Hospodinu, byly předobrazem Krista. A Kristus vstal z mrtvých právě v den, kdy měly být tyto prvotiny předloženy Bohu. Obřad měl v té době již více než tisíciletou tradici. Lidé sbírali z polí první klasy zralého obilí, a když přicházeli na Velikonoce do Jeruzaléma, mávali jimi na znamení díků Hospodinu. Teprve potom mohli sklidit úrodu a svázat obilí do snopů. Svazek obětovaný Hospodinu představoval žeň.TV 502.1

Podobně i Kristus představoval prvotinu velké duchovní žně pro Boží království. Jeho vzkříšení je předobrazem a zárukou zmrtvýchvstání všech spravedlivých mrtvých. “Věříme-li, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, pak také víme, že Bůh ty, kdo zemřeli ve víře v Ježíše, přivede spolu s ním k životu.” 1. Tesalonickým 4,14.TV 502.2

Kristus vstal z mrtvých a vysvobodil ze smrti mnoho dalších zajatců. Zemětřesení, které nastalo při jeho ukřižování, jim otevřelo hroby, a když Kristus vstal, vyšli s ním. Byli to služebníci Božího díla, kteří vydávali svědectví o pravdě i za cenu života. Nyní měli svědčit o Kristu, který je vzkřísil z mrtvých.TV 502.3

Ježíš křísil mrtvé i za své pozemské služby. Vzkřísil syna vdovy z Naim, Jairovu dceru a Lazara. Ti ale nebyli nesmrtelní. I po vzkříšení je čekala smrt. Mrtví, kteří vyšli z hrobu při Kristově vzkříšení, však vstali k věčnému životu. Vstoupili s ním do nebe jako důkaz jeho vítězství nad smrtí a hrobem. Nejsou již satanovými zajatci, vykoupil jsem je, řekl Kristus. Vyvedl jsem je z hrobu jako prvotinu své moci, aby byli tam, kde jsem já a aby už nikdy nepoznali smrt ani zármutek.TV 502.4

Vzkříšení šli do města, ukázali se mnoha lidem a řekli jim: Kristus vstal z mrtvých a my jsme vstali s ním. Svatá pravda o vzkříšení se tak stala nesmrtelnou. Zmrtvýchvstalí svatí potvrdili pravdivost slov: “Tvoji mrtví obživnou, má mrtvá těla vstanou!” Izajáš 26,19. Jejich vzkříšení svědčí o naplnění proroctví: “Probuďte se, plesejte, kdo přebýváte v prachu! Vždyť tvá rosa je rosou světel, porazíš i zemi stínů.” Izajáš 26,19.TV 502.5

Pro věřícího je Kristus vzkříšením i životem. Život, který byl hříchem zničen, je ve Spasiteli obnoven, neboť v něm je život a on oživuje, koho chce. Má moc udělovat nesmrtelnost. Život, který jako člověk položil, znovu přijímá a dává lidem. Řekl: “Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti.” “Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit na věky. Voda, kterou mu dám, stane se v něm pramenem, vyvěrajícím k životu věčnému.” “Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den.” Jan 10,10; Jan 4,14; Jan 6,54.TV 502.6

Smrt pro věřícího člověka mnoho neznamená. Kristus o ní hovoří jako o nepatrném okamžiku. “Kdo zachovává mé slovo, nezemře navěky…, neokusí smrti navěky.” Jan 8,51.52. Pro křesťana je smrt jen spánkem, chvílí ticha a tmy. Život je skryt s Kristem v Bohu, a “až se ukáže Kristus, náš život, tehdy i vy se s ním ukážete v slávě” Koloským 3,4.TV 502.7

Mrtví slyšeli, jak Ježíš na kříži zvolal: “Dokonáno jest.” Jeho hlas pronikl stěnami hrobů a probudil mrtvé ze spánku. Stejně tomu bude, až se Kristův hlas ozve z nebe. Pronikne do hrobů, otevře je a mrtví v Kristu vstanou. Při Spasitelově zmrtvýchvstání se otevřelo jen několik hrobů, při jeho druhém příchodu však uslyší jeho hlas všechny Boží děti a vyjdou ze svých hrobů k slávě nesmrtelného života. Moc, která vyvedla z hrobu Krista, přivede k životu i jeho církev a oslaví ji s ním “vysoko nad všechny vlády, mocnosti, síly i panstva, nad všechna jména, která jsou vzývána, jak v tomto věku, tak i v budoucím”. Efezským 1,21.TV 503.1