Loading...
Larger font
Smaller font
Copy
Print
Contents
Poslové Naděje A Lásky - Contents
  • Results
  • Related
  • Featured
No results found for: "".
  • Weighted Relevancy
  • Content Sequence
  • Relevancy
  • Earliest First
  • Latest First
    Larger font
    Smaller font
    Copy
    Print
    Contents

    POKLAD V HLINĚNÝCH NÁDOBÁCH

    Žádnému člověku se nemůže dostat větší cti, než když ho Bůh přijme za schopného služebníka evangelia. Ale ti, jejichž práci Bůh požehná mocí a úspěchem, se nechlubí. Vyznávají, že jsou zcela závislí na Bohu, a uvědomují si, že sami jsou bezmocní. Spolu s Pavlem říkají: “Ne že bychom mohli tuto způsobilost přičítat sami sobě na základě toho, co je v nás; naše způsobilost je od Boha, který nás učinil způsobilými sloužit nové smlouvě.” (2 K 3,5.6)PNL 189.1

    Věrný služebník koná dílo svého Pána. Vnímá důležitost své práce a ví, že má k církvi i ke světu podobný vztah jako Kristus. Neúnavně se snaží vést hříšníky k ušlechtilejšímu a lepšímu životu, aby mohli získat odměnu, která čeká na vítěze. Jeho úst se dotkl žhavý uhlík z oltáře a vyvyšuje Ježíše jako jedinou naději hříšníků. Kdo ho uslyší, pozná, že prostřednictvím upřímné a účinné modlitby udržuje živý vztah s Bohem. Spočinul na něm Duch svatý, v jeho nitru hoří životodárný nebeský oheň a duchovní věci je schopen posuzovat duchovně. Dostal sílu bořit satanovy hradby. Když hovoří o Boží lásce, lidé jsou hluboce dojati, takže mnozí se ptají: “Co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?” (L 18,18)PNL 189.2

    “A proto, když nám byla z Božího slitování svěřena tato služba, nepoddáváme se skleslosti. Nepotřebujeme skrývat nic nečestného, nepočínáme si lstivě ani nefalšujeme slovo Boží, nýbrž činíme pravdu zjevnou a tak se před tváří Boží doporučujeme svědomí všech lidí. Je-li přesto naše evangelium zahaleno, je zahaleno těm, kteří spějí k záhubě. Bůh tohoto světa oslepil jejich nevěřící mysl, aby jim nevzešlo světlo evangelia slávy Kristovy, slávy toho, který je obrazem Božím. Vždyť nezvěstujeme sami sebe, nýbrž Krista Ježíše jako Pána, a sebe jen jako vaše služebníky pro Ježíše. Neboť Bůh, který řekl ‘ze tmy ať zazáří světlo’, osvítil naše srdce, aby nám dal poznat světlo své slávy ve tváři Kristově.” (2 K 4,1-6)PNL 189.3

    Tak apoštol oslavil Boží milost a slitování, které se projevily v tom, že byl jako Kristův služebník pověřen svatým úkolem. Ve své nekonečné milosti podpíral Bůh Pavla i je-ho bratry v nesnázích, protivenství a nebezpečí. Svou víru a své učení se nesnažili přizpůsobit přáním svých posluchačů; ani se nesnažili učinit své učení přitažlivější tím, že by jim zatajovali pravdy nezbytné pro jejich spasení. Vysvětlovali jim je prostě a jasně a modlili se za ně, aby uvěřili a obrátili se. Upřímně se snažili uvést svůj život do souladu se svým učením, aby poselství, které zvěstovali, promlouvalo ke svědomí každého člověka.PNL 189.4

    “Tento poklad máme však v hliněných nádobách,” pokračuje apoštol, “aby bylo patrno, že tato nesmírná moc je Boží a není z nás.” (2 K 4,7) Bůh mohl ke zvěstování pravdy použít nevinné anděly, ale to nebylo v jeho plánu. Za nástroje, které mají splnit jeho záměry, si volí nedokonalé lidské bytosti. Drahocenný po-klad je vložen do hliněných nádob. Boží požehnání mají světu zprostředkovat lidé. Skrze ně má Boží sláva prozářit temnotu hříchu. Mají hledat chudé a hříšné, s láskou jim sloužit a přivádět je ke kříži. A za všechny své činy mají vzdávat slávu, čest a chválu nejvyššímu Bohu, který vládne nad celou zemí.PNL 190.1

    Larger font
    Smaller font
    Copy
    Print
    Contents