PETROVO KÁZÁNÍ

Petr na obvinění kněží odpověděl, že tento projev je přímým naplněním Jóelova proroctví, v němž je předpovězeno, že taková síla sestoupí na lidi, aby je uschopnila ke zvláštnímu dílu. Řekl: “Muži judští a všichni, kdo bydlíte v Jeruzalémě, toto vám chci oznámit, poslouchejte mě pozorně: Tito lidé nejsou, jak se domníváte, opilí — vždyť je teprve devět hodin ráno. Ale děje se, co bylo řečeno ústy proroka Jóele: ‘A stane se v posledních dnech, praví Bůh, sešlu svého Ducha na všechny lidi, synové vaši a vaše dcery budou mluvit v prorockém vytržení, vaši mládenci budou mít vidění a vaši starci budou mít sny. I na své služebníky a na své služebnice v oněch dnech sešlu svého Ducha, a budou prorokovat.’” (Sk 2,14-18)PNL 25.1

Petr jasně a mocně svědčil o Kristově smrti a vzkříšení: “Muži izraelští, slyšte tato slova: Ježíše Nazaretského Bůh potvrdil před vašimi zra-ky mocnými činy, divy a znameními, která mezi vámi skrze něho činil, jak sami víte... Vy jste ho rukou bezbožných přibili na kříž a zabili. Ale Bůh ho vzkřísil; vytrhl jej z bolestí smrti, a smrt ho nemohla udržet ve své moci.” (Sk 2,22-24)PNL 25.2

Ve snaze dokázat své tvrzení se Petr neodvolával na Kristovo učení. Věděl totiž, že předsudky jeho posluchačů jsou tak velké, že hovořit na toto téma by nemělo žádný smysl. Namísto toho mluvil o Davidovi, kterého Židé považovali za jednoho z praotců svého národa: “David o něm praví: ‘Viděl jsem Pána stále před sebou, je mi po pravici, abych nezakolísal; proto se mé srdce zaradovalo a jazyk můj se rozjásal, nadto i tělo mé odpočine v naději, neboť mě nezanecháš v říši smrti a nedopustíš, aby se tvůj Svatý rozpadl v prach...’PNL 25.3

Bratří, o praotci Davidovi vám mohu směle říci, že zemřel a byl pohřben; jeho hrob tu máme až dodnes... Mluvil tedy o vzkříšení Kristově, když řekl, že nezůstane v říši smrti a jeho tělo se nerozpadne v prach. Tohoto Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni to můžeme dosvědčit.” (Sk 2,25-32)PNL 25.4