DUCHOVNÍ ZÁPAS

Služebník, který spolupracuje s Kristem, si bude dobře vědom posvátnosti své práce a bude vědět, jakou námahu a oběti vyžaduje, má-li být vykonávána úspěšně. Nebere ohled na svůj vlastní klid a pohodlí. Když hledá ztracenou ovci, zapomíná sám na sebe a vůbec nevnímá, že je sám unavený a hladový a že je mu zima. Má před sebou jen jediný cíl — zachránit ztracené.PNL 207.4

Ten, kdo slouží pod praporem Immanuele, potřísněným krví, koná dílo vyžadující hrdinské úsilí, trpělivost a vytrvalost. Bojovník kříže se však neohroženě postaví do první linie. Když ho nepřítel napadne, vyhledá pomoc ve svém nedobytném hradu. Jakmile připomene Bohu zaslíbení obsažená v jeho slově, Bůh ho posílí, takže bude ihned moci splnit své povinnosti. Dobře ví, jak velmi potřebuje Boží sílu. Proto vítězství, která vybojuje, ho nevedou k vyvyšování sebe sama, ale k ještě těsnějšímu přimknutí k všemocnému Bohu. Spoléhá-li se na jeho moc, je schopen zvěstovat poselství o spa-sení tak přesvědčivě, že druzí lidé začnou měnit své smýšlení.PNL 207.5

Ten, kdo učí Boží slovo, musí sám vědomě udržovat nepřetržité spojení s Bohem prostřednictvím modlitby a studia Písma; v takovém spojení totiž spočívá zdroj jeho síly. Ve společenství s Bohem získá kazatel sílu, která bude mocnější než vliv jeho kázání. Nesmí se o ni nechat připravit. Vytrvale a upřímně musí prosit Boha, aby ho vybavil mocí a rozhodností, díky nimž dokáže plnit své povinnosti a obstojí ve zkouškách, a aby mu dal schopnost nadchnout své posluchače. Kristovi poslové bývají často jen velmi málo zakotveni ve věčných věcech. Kdo však chodí s Bohem, bude ukryt ve skalních rozsedlinách, takže bude moci spatřit Boha stejně jako Mojžíš. Skrze sílu a poznání, které získá od Boha, dokáže pochopit a vykonat více, než jeho omezený rozum považoval za možné.PNL 208.1

Zvlášť úspěšně používá satan své úskoky proti sklíčeným. Jestliže kazateli hrozí, že propadne malomyslnosti, měl by své starosti předložit Bohu. Právě když se Pavlovi zdálo, že nebe mlčí, nejvíce důvěřoval Bohu. Více než kdokoli jiný věděl, co je to utrpe-ní. Uprostřed pokušení a zápasů se však obrátil k nebi a vítězně zvolal: “Toto krátké a lehké soužení působí přenesmírnou váhu věčné slávy nám, kteří nehledíme k viditelnému, nýbrž k neviditelnému.” (2 K 4,17.18) Pavel neustále upíral svůj zrak k neviditelným a věčným věcem. Protože si uvědomoval, že bojuje proti nadpřirozeným silám, složil svou důvěru v Boha. V tom spočívala jeho síla. Při pohledu na neviditelného Boha získává člověk sílu a odhodlanost a moc světa nad jeho smýšlením a povahou je zlomena.PNL 208.2