PAVLOVO UVĚZNĚNÍ

V Jeruzalémě se apoštol Pavel setkal s velkým nepřátelstvím — a to nejen ze strany židů, ale i z řad vedoucích jeruzalémského sboru.PNL 230.1

“Když jsme přišli do Jeruzaléma, přijali nás bratří s radostí. Nazítří se Pavel odebral i s námi k Jakubovi, kde se sešli všichni starší.” (Sk 21,17.18)PNL 230.2

Při této příležitosti předali Pavel a jeho průvodci těm, kdo stáli v čele Božího díla v Jeruzalémě, příspěvky, které na podporu svých chudých židovských bratří věnovali křesťané z pohanů. Shromáždění těchto příspěvků stálo apoštola a jeho spolupracovníky hodně času, důkladného přemýšlení a vyčerpávajícího úsilí. Částka, která zdaleka předčila očekávání jeru-zalémských starších, si ze strany nežidovských věřících vyžádala mnohé oběti, a dokonce i velké strádání.PNL 230.3

Těmito dobrovolnými dary projevili obrácení pohané svou oddanost Božímu dílu na celém světě a všichni měli tyto prostředky přijmout s vděčným uznáním. Přesto bylo Pavlovi i jeho společníkům zřejmé, že mezi těmi, s nimiž se nyní setkali, jsou i takoví, kteří neumějí ocenit ducha bratrské lásky, který probudil v křesťanech ochotu obdarovat druhé.PNL 230.4