NEPŘÁTELSTVÍ A PŘEDSUDKY

V prvních letech zvěstování evangelia pohanům lpěli někteří vedoucí představitelé jeruzalémského sboru na starých předsudcích a způsobech myšlení a nebyli příliš nakloněni spolupráci s Pavlem a jeho společníky. Ve snaze zachovat něko-lik bezvýznamných zvyků a obřadů zapomněli na požehnání, která by spočinula na nich i na věci, kterou milovali, kdyby usilovali o sjednocení všech oblastí Božího díla. Přestože jim šlo o blaho křesťanské církve, nedařilo se jim odpovídajícím způsobem využívat stále větší počet příležitostí, které jim Bůh ve své prozřetelnosti nabízel. Ve své lidské moudrosti se pokoušeli zatěžovat Boží spolupracovníky řadou zbytečných omezení. Tak vznikla skupina mužů, kteří nebyli osobně obeznámeni s měnícími se okolnostmi a zvláštními potřebami pracovníků na vzdálených misijních polích. Přes- to si však osobovali právo přesně těmto bratrům předepisovat, jakým způsobem mají pracovat. Domnívali se, že zvěstování evangelia musí postupovat v souladu s jejich názory.PNL 230.5

Právě uplynulo několik let od doby, kdy bratři v Jeruzalémě společně se zástupci dalších předních sborů důkladně zvažovali složité otázky týkající se způsobů práce mezi pohany. Na tomto všeobecném shromáždění se bratři dohodli, že předají sborům jasná doporučení ohledně některých obřadů a zvyků, včetně obřízky. Při této příležitosti se také jednomyslně usnesli, že doporučí křesťanským sborům Pavla a Barnabáše jako pracovníky, kteří si zaslouží plnou důvěru každého věřícího.PNL 231.1

Někteří z těch, kdo se shromáždění zúčastnili, ostře kritizovali metody práce apoštolů, na nichž spočívala největší tíha odpovědnosti za hlásání evangelia pohanům. Během zasedání však tito bratři lépe pochopili Boží vůli a společně s ostatními dospěli k moudrým rozhodnutím, která umožnila sjednocení věřících do jednoho velkého společenství.PNL 231.2

Když se později ukázalo, že počet obrácených pohanů rychle roste, vrátilo se několik vedoucích představitelů jeruzalémského sboru ke své původní zaujatosti vůči metodám Pavla a jeho spolupracovníků. Tyto předsudky se v průběhu let stále více prohlubovaly. Nakonec se několik předních mužů rozhodlo, že zvěstování evangelia musí nadále probíhat podle jejich vlastních představ. Jestliže Pavel přizpůsobí svou práci některým zásadám, které zastávají, uznají ji a podpoří; jinak již nebudou moci jeho působení schvalovat a budou mu muset odepřít jakoukoli další podporu.PNL 231.3

Tito muži zapomněli, že učitelem svého lidu je sám Bůh; že každý, kdo pracuje v Božím díle, by měl při následování nebeského Pána získat své osobní zkušenosti a neměl by očekávat, že dostane jednoznačné pokyny od člověka; že Boží služebníci by se neměli měnit a rozvíjet podle lidských představ, ale k Božímu obrazu.PNL 231.4