Larger font
Smaller font
Copy
Print
Contents

akiũnerssuaĸ

 - Contents
  • Results
  • Related
  • Featured
No results found for: "".
    Larger font
    Smaller font
    Copy
    Print
    Contents

    Kapitel 16—nutâmik nunagssarsiortut sujugdlît

    tuluit iluarsaerĸigtuisa katûliússutsip ajoĸersûtai taimaitíkaluardlugît ilerĸue ĸavsît atatĩnarpait. taimatut ilagît rûmalerissut nâlagáussusiat ugperissamigdlo navsuerutât narrugineĸaraluardlutik ilerĸuisa ilait ikigtũngitsut ilagît tuluit nâlagiartarneránut erĸúneĸarput. tamáko tarnip nalúngíssusianut atassũngíneragáuput, naugdlugôĸ agdlagkane perĸússutigineĸarnatigdlo taimáitumigdlo pingârutiligssũngíkaluardlutik, taimáitordligôĸ tamána píssutigalugo inerterĸutáungitdlat, taimáitumigdlo ajortûnatik, maleruarneĸarnermíkut ilagîgsoĸatigît nâggârtut ilagîngnut rûmalerissunut avigsârutât migdlisarpât, taimalugôĸ katûliussut nâggârtut ugperissãnik ilagsingningnigssât sujuarsasavât.AGC 146.1

    isúmat tamáko píssusitorĸanik atatitsiumassunut akuereĸatigîgkumassunutdlo iluarerĸajânarput. inoĸarpordle avdlatut isumalingnik. ilerĸûssut tamákua “ilagît rûmalerissut nâggârtutdlo akornáne atássuteĸalersitsisínaunerat” (Martyn), inuit táukua isumât nâpertordlugo atatíneĸángínigssãnut píssutaussariaĸavigpoĸ. ilerĸut tamáko inugsiaunermut anigorsimassamingnut uterfigiumángisamingnutdlo nalunaeĸutitut issigait. isumaĸarput Gûtip perĸússutit kivfartũneĸarnigssamine maleruagagssat aulajangersarsimagai, inuitdlo tamáko piumassamingnik ilaortortugssaunagitdlo ilángartariaĸángíkait. tunússinerssûp autdlarniutigisimassâ tássa ilagît nâlagáussusiata Gûtip nâlagáussusianut ilángúneĸarsimanera. ilagît rûmalerissut autdlarniutigalugo Gûtip inerterĸutigisimángisai perĸússutigisimavait, naggatâgutdlo Gûtip ersserĸigsumik inerterĸutigisimassai perĸússutigisimavdlugit.AGC 146.2

    inugpagssuit ilagît sujugdlît minguíssusiat perĸusersuíssusiatdlo uterfigísavdlugit kigsautigingârpait. ilerĸut ilagîngne tulungne erĸúneĸarsimassut gûtipilugsiornertut isumaĸarfigait, tarnimigdlo nalúngíssusia píssutigalugo taimatut nâlagiarnermut ilauneĸ saperput, kisiáne ilagît nâlagkersuissunit tapersersugauvdlutik ilerĸorissanik saniorĸutitsinigssaĸ akueriumángilât, akuerineĸartinanilo gûtisiornigssamik atautsimĩnigssat inerterĸutigineĸarput, uniorĸutitsineritdlo parnaerússaunikut, nunagissamit autdlartitauníkut toĸutauníkutdlo pitdlautigineĸartugssatut aulnjnngrrneĸardlutik.AGC 146.3

    ukiut 1600-ĸalerĸârneráne tuluit kúngertâvut nalunnerpoĸ “puri- tanerit (ugperissamingnik ilungersûtigingnigtut) nâlagarsiortikumavdlugit ... imalũnît nâgdliugtitsiníkut nunagissamit ĸimagutíkumavdlugit ajornerussumigdlũnît iliorfigiumavdlugit”. (Baneroft). ĸinugissauneĸ parnaerússaunerdlo puritanerit atugagssarilerpât, uvdlugssanigdlo ĸaumanerussugssanik neriûtigissaĸángínamik ilait ĸavsît isumaĸalivigput tarnimik nalúngíssusianut nalerĸútumik Gûtimik kivfartũssiumassunut “tuluit nunât nunaginiagagssaujungnailivigsoĸ”. (Palfrey). kîsa ilait Hollandimut ĸimâjumatdlerput. atugardliorneĸ, ánaissaĸarneĸ parnaerússaunerdlo atortariaĸartarpait. sujunertarissait akornusersugaussarput akerĸamingnutdlo pisitaussarput. ĸunusuitsumigdle aulajáissutsimíkut kîsame ajugáuput, Hollandivdlo sineriâne ĸimâvfigssarsíput.AGC 146.4

    ĸimâgamik igdlutik pigissatik inũssutigssarsiutigissatigdlo ĸimagsimavait, mãnalo inuiaĸatigît takornartat avdlanik oĸauseĸardlutigdlo avdlanik ilerĸoĸartut akornáne inûssariaĸalerput. inũssutigssarslorniardlutik nutânik ôĸátârêrsimángisamingnigdlo suliagssarsiortariaĸarput. angutit utorĸaliartulerêrsut nunalerissûjuáinarsimassut mãnákut agssagssortautsimik ilíniartariaĸalerput. kisiáne píssusiussut nãmagigtaitdliûtiginagit ilatsĩnaratigdlo atorpait. pîtsûgajugtaraluardlutik Gûte ĸutsavigissarpât sule inûvdluautigssaĸartitaunertik pivdlugo, anersãkutdlo ítumik akornusersugáungitsumik peĸatigîgsínaunertik nuánârutigissarpât. “angalaortûnertik nalúngínamíko pigissat tamáko unigfigivatdlârnagit ĸilangmut asangâgkamingnul ârdlordlutigdlo nãmagigtarput.” (Bancroft).AGC 147.1

    nunagissamit ĸimâsimagaluardlutik asangningníkut ugpernikutdlo nukigtorsarput. Nâlagkap neriorssûtai isumavdlûtigait, angnikitdliorfînilo ĸimagtangilai. íngilîsa najordlugit tugpatdlersardlugitdlo ikiortarpait. Nâlagkavdlo agssâta imarssuaĸ ikârdlugo avĸutigssamik tíkũtutut ingmatik nunamut nangmingneĸ nâlagauvfingmik túngavilîsínauvfigssamingnik, tássanilo piumassamik gûtisiorsínaunigssaĸ ĸitornamingnut kingornússagssaritísínáusavdlugo, tauva avĸtigssaĸ Gûtip nalunaigâ nangânatik atuarpât.AGC 147.2

    Gûtip ínugtame misiligtagaunigssât akuerisimavâ sujunertarissane pivdlugit saimassumik piarêrsardlugit. ilagît nikanarsagaungârsimáput akitsisíneĸarsínaorĸuvdlugit. Gûte piarêrpoĸ píssaunine takutísavdlugo silamiutdlo ugpernarsaivigísavdlugit nangminerminut tatigingnigtunik ĸimataĸartángínerminik. pisimassut ima ingerdlatísimavai Diâvulup narrangnera inupiluitdlo pilerssârutipilue atarĸinautigssaminik kinguneĸarĸuvdlugit ínugtailo nunamut erĸigsisimavfigssãnut sujulerssugaorĸuvdlugit. ĸinugissauneĸ nunagissamitdlo ĸimâneĸ kivfáungíssusermut avĸutíngorput.AGC 147.3

    puritanerit ilagingnit tulungnit ĸimagútariaĸalerĸârnermingnit angerutsíkut iluartúkut peĸatigĩngorput Nâlagkap ínugtaisut “táu- ssuma avĸutaisigut ilisimassamíkut nangminermingnutdlũnît nalunaerutigineĸarumârtutigut angalaoĸatigîgkumavdlutik”. (Brown). tássa iluarsaerĸingniarnerup ilumôrtumik anersâva, nâggârtũssutsip najorĸutagssartâta inũssutâ. tamánauna sujunertaralugo angalaoĸatigît Holland ĸimatdlugo Amerikame nunagssarsiortut. palasiata John Robinsonip Gûtip piumassâgut iláungitsôrtup autdlalersut ima oĸarfigai:AGC 147.4

    “ĸatángutíka, katsorna avigsârtugssángorpugut, kĩnasilo takorĸigkumârnerdlugit naluvara. Nâlagkavdle tamána ĸanoĸ ârĸigssûtísagaluarpago oĸaorĸigsârpavse Gûtip íngilîsalo iluartut kînaisa sâváne, uvanga Kristusimik malingnaisimanera sivnerdlugo malerĸunanga. Gûte ikiortime avdlat ilât avĸutigalugo ilivsínut sarĸúmiússaĸásagpat, tauva sarĸúmiússâ kajumigdluse ilagsiniarsiuk, sôrdlo uvanga nalunaiainivkut sagdlusuíssut tamatigut ilagsissarsimagigse; sagdlusuíssúme ĸáumarĸutigssardlo sule angnertunerussoĸ oĸausianit iluartumit sarĸúmerumârtoĸ ĸularutigingivigpara.” (Martyn).AGC 148.1

    “uvanga nangminêrdlunga ilagît iluarsaerĸigtut píssusiat ugperlssamut píssusiatigut naggaserneĸarsimassoĸ, sákutdlo iluarsaerĸingnermik pilersitsissut akimordlugit ingerdlaniángitsoĸ, upigsínáungllara. Lutherip takussâ ĸângerdlugo lutherikut ingerdlasínáungitdlat. sôrdlulo nalúngíkigse kalvînákut, sujulerssuissorssuarmik tamanik takungnigsimángitsup ingmingnik ĸimatsivigingningneranik angnerussumik nikísimángitdlat. tamána ajunârneruvoĸ agsut ajûssârutigissariaĸartoĸ. mássame ĸáumarĸutât nalãne ikúmarigkaluartoĸ, taimáitoĸ Gûtip sujúnersûtainut sukumîssumik sitsersimangilaĸ, uvdlumíkutdle inûssûgunik, ĸáumarĸúmik angnerussumik tigussaĸarnigssartik, ĸularnángilaĸ sujugdlermik tigussaĸarnermigsut kajumigitigísagaluarât”. (Neal).AGC 148.2

    autdlarartut pingârtortaisa tarnimik nalúngíssusîsigut kivfáungíssuseĸarnigssamik kigsautigissartik perĸutigât imarpigssuákut navianartulikut ikâriardlutik inoĸángitsorssuarme erdloĸinartut nãmagigtartumik atordlugit Amerikap sineriâne inuiaĸatigît túngavigssaleramíkik. kisiáne autdlarartut ilumôrdlutigdlo Gûtimik mianeringnigkaluardlutik piumassamik gûtisiorsínaunigssap pingârtorssuarmik najorĸutagssartâ sule pâsisimángilât. kivfáungíssuseĸ nangmingneĸ ilungersoĸalutik pigssarsiarisimassartik avdlanut túniutísavdlugo piarêrdluarsimángitdlat. “erĸarsarĸigsârtut ilerĸorigsârnigssamigdlo ilisimatût ukiut 1600-ĸarneráne inûssut akornáne najorĸutagssamik pingârtorssuarmik testamentitâme sordlaĸardlune inuit ugperissagssarsiorneráne Gûtiungitsumik erĸartũssissugssaĸartitsíngitsumik erĸortumik pâsisimangnigtut ikigtuaráináuput.” (Martyn). ajoĸersût imáitoĸ: Gûtip ilagît tarnip nalúngfssusianui nâlagautfsimagai ajoĸersuinerdlûtivdlo sũssusinnik aulajangisí- nautitdlugit, tamána pâvikúne pâsinerdluinernut sordlaningnerpausimassunut ilauvoĸ. iluarsaerĸingniartut ilagît rûmalerissut ugperissamik navsuerutât atortûjungnaersísimagaluardlugo akâringningitsumik anersâvat takornartarivingilât. ilagît nâlagauvfingmut atassut pilersitáuput imailivdlugit: inuiaĸatigît tamarmik palasiussut inũsutigssaĸartitaunigssãnut akilêĸataussugssautitdlugit, pissortaussutdlo pigínauneĸartitáuput ajoĸersuinerdlugtut ĸunutísínáusavdlugit. sivitsúngitsoĸ ârĸigssũssinerit tamákua píngitsûgagssâungitsumik kingunerat tákúpoĸ — ĸinugingningneĸ.AGC 148.3

    nunasiap sujugdliup túngavilerneĸarneranit ukiut arĸanigdlit kingornagut Roger Williams Amerikamut tikiúpoĸ. autdlarartut sujugdlît ássigalugit gûtisiornermut túngassutigut kivfáungíssuseĸ iluaĸutigâ — kisiáne táukua iláinaralánguisa pâsisimassât pâsivâ — tássa kivfáungíssuseĸ tamána inungnit tamanit píngitsûgagssáungitsutut pigissariaĸartoĸ, ugperissamingnik navsuerutât sunaugaluarpntdlũnît. Robinsonitut ilungersordlune sagdlusuíssúmik ujardlersûvoĸ, táussumatutdlo isumaĸarpoĸ Gûtimit ĸáumarĸutigssaĸ sule tamákerdlune sarĸúmiúneĸarsimanaviángitsoĸ. Williams nalivtíne “kristumiune tarnip nalúngíssusianut isúmatdlo ássigĩngitsut inatsiseĸarníkut naligîgsitaunigssãnut túngassumik ârĸigssũssinigssamik ajoĸersuissut” sujugdlersarât. (Bancroft). pissortaussut pinerdlugtuilîssugssaunerat, kisiáne tarnip nalúngíssusianut nâlagáungisáinarnigssât, pingârtitarâ. oĸarpordlo: “nâlagkersuissut pissortaussutdlũnît inûp inôĸatigissaminut akiligagssaĸarnera aulajangersinauvât, kisiáne inuk Gûtimut pissugssáussusînik nâlagkersornialerângamíko erĸúngitsumik túngavigssaĸalersarput, tauvalo ernumángitsôrfigssaujungnaertarpoĸ, nalunángilarme pissortaussut pigínauneĸartitaulerângamik isúmat maligtarissagssat imáitut uvdlumíkut perĸússutigisínaussarmatigik aĸaguanilo avdlauvdluínartunik perĸússutigissaĸarsínauvdlutik, sôrdlo tuluit nunãne kúngiussartut ilagîngnilo rûmalerissune pâviussartut iliortarsimassut. taimailioráine ugperissagssat isumarpagssuángúsáput pâtsivigssaĸángitsut.” (Martyn).AGC 149.1

    ilagîngne akuerineĸartune nâlagiaĸataussarnigssaĸ piumassarineĸarpoĸ, uniorĸutitsissutdlo akilîsitaussardlutigdlũnît parnaerússaussardlutik. “Williamsip inatsit tamána akerdlilerdluínarpâ. tuluit inatsisáinit ajornerpâĸ tássa palaseĸarfiup oĸalugfiane nâlagiaĸataorĸússúmik perĸússutaussoĸ. inuit píngitsailivdlugit avdlatut ugperissalingnut ilánguterĸussineĸ tássautípâ pisínautitauneránik arsâringningnertut, ugperissaĸángitsut kajumíngitsutdlo nâlagiaĸataorĸúsavdlugit pissûssârĸussinertut issigâ ... “kíkutdlũnît píngitsailissauníkut gûtisiortitaussariaĸángitdlat,” taima oĸarpoĸ nangigdlunilo, “akueríngisamingnigdlo gûtisiornermik atatitserĸussaussa- riaĸángitdlat.” isumaĸatigingisai nivdlerput: “ĸanoĸ-â! sulissoĸ akigssarsissariaĸángila?” Williamsivdle akivai: “akigssarsissariaĸarpoĸ sulisitsissuminit. “(Bancroft).AGC 149.2

    Roger Williams palasisut ilumôrtutut nuánarivdluarneĸarpoĸ angutaussututdlo pigínauniligssûvdlunilo nâpertuivdluartutut ajúngitsuliordluartututdlo atarĸissauvdlune. kisiáne nâlagkersuissut pissortaisa ilagîngnut oĸartugssautitauneránut agssortuiuarnera piumassamigdlo gûtisiorsínautitaunigssamik norĸainera nãmagiumaneĸángitdlat”. (Bancroft). nunasianit autdlartitaussugssatut erĸartũneĸarpoĸ, parnaerússaujumananilo ukiorigserugtornerane ísserugtortoĸ anordlerajugserugtortordlo orpigpagssuarnut ĸimâssariaĸarpoĸ.AGC 150.1

    oĸalugtuarpoĸ: “sapâtip akúnerine 14-ine ukiorigserugtortoĸ igfiamik sinigfingmigdlũnît takussaĸarnanga inûvunga.” kisiáne tulugkat inoĸajuitsume nerissagssarsisítarpât orpigssuardlo suvdiulik najugarâ. (Martyn). taima aputisiordiune ĸimânermine ingerdlavdlune nagguveĸatigît indiânerit ĸimâvfigssarsivfigai táukunánga tatigineĸalerdlunilo ungagineĸalerdlune, îvangkîliuvdlo sagdlusuíssutainik ajoĸersorniarpai.AGC 150.2

    ĸáumatine ardialingne ássigĩngitsunik atugaĸartardlune angalaorêrdlune kangerdliumaneĸ Naragansett tikípâ, tássanilo nâlagauvfik túngavilerpâ piumassamik gûtisiorsínautitaunermik najorĸutagssap nãmagtumik pâsineĸarfîsa sujugdiersât. Roger Williamsip nunasiâne najorĸutagssaĸ túngaviussoĸ tássa “kíkut tamarmik tarnimik nalúngíssusiata ĸáumarĸutânut nalerĸútumik piumassamingnik gûtisiorsínautitaunigssât” (Martyn). nâlagauvfêrángua, Rhode lsland. ĸunutitaussunut ĸimâvfigssángorpoĸ, sujumukariartordluardlunilo kîsa nâlagauvfeĸatigîngne Amerikap avangnâne túngaviussumik najorĸutagssartâ — inugtut ugperissagssarsiortututdlo kivfáungíssuseĸ — tamane teĸerĸumik ujaragineĸalerpoĸ.AGC 150.3

    kivfáungíssutsimingnik nalunaerutimingne túngavilîssut ima agdlagput: “sagdiusuíssut tamána nalunángitdluínartutut isumaĸarfigârput tássa inuit tamarmik naligîgsitaussumik píngortitaussut, Gûtivdlo pîarneĸartugssáungitsunik pissagssaĸartísimagai, tamákualo ilagait inũssut, kivfáungíssuseĸ iluanârutigssamigdlo norĸaisínauneĸ.” inatsisivdlo túngaviussup tarnip nalúngíssusiata ínardligáungínigssâ ersserĸivigsumik nalunaerutigâ: “nâlagauvfingne peĸatigîngne nâlagkersuinerme atorfiligtut atorfinigtitaunigssame ugperissamut túngassumik misilîneĸángisáinásaoĸ.” “inatsissartut inatsisiliúngisáinásáput ugperissagssamik atortitsiniutaussumik piumassamigdlũnît ugperissagssarsiornigssamik inerterĸutaussumik.”AGC 150.4

    nâlagauvfît peĸatlgît inatsisãnik túngaviussunik inatsisiliortut “najorĸutarissagssaĸ avdlángujuitsoĸ mána pâsisimavât: inûp Gú- timut píssusia inungnit inatsisiliorfigissagssáungilaĸ, inûvdlo tarnime nalúngíssusiagut kivfáungíssusia ánaissagssáungilaĸ. sagdiusuíssut tamána aulajangísavdlugo píssutigssanik sarĸúmiússinigssaĸ pissariaĸarsimángilaĸ. tamatumínga ilisimássut nangmingneĸ sakíssavtíne pigârput, tamatumalo martêrit ĸavsît nâgdliugtitaussarneráne ikuatdlagauneránilo atatítarsimavai. Gûtimut pissugssáussusertik inuit inatsisiliáinit pingârnerussoĸ pâsivât, pâsivâtdlo tarníkut nalúngíssusertik inungnit nâlagkersugagssáungitsoĸ. tarníkut nalúngíssuseĸ inúngûseralugo najorĸutagssauvoĸ sûssumitdlũnît pîagagssáungitsoĸ”. (Congressional Documents, Serial No. 200, Document No. 271).AGC 150.5

    nuna kíkut tamarmik suliamik iluanârutainik atuivdiutik tarnimik nalúngíssusianut nalerĸútumik iliorsínauvfiat Europap nunáine tusâmaneĸalermat inuit tûsintiligpagssuit Amerikamut ornigutilerput. “ingmíkut inatsisiliorníkut kristumiut sorssungneĸ, perdlerarnigssaĸ ĸunutitaunigssardlũnît anigorumavdlugit Atlanterhavíkut ikârumassut nâlagkersuissut tapersersuinerisigut Massachusettsimut nunasiartorsínautitáuput”. taimailiorníkut ĸimâssut ĸunutitaussutdlo nâlagauvfingme inisimassúngortitáuput.” (Martyn). nutâmik nunagssarsiortut sujugdlît Plymouthimut nunalerĸârnerisa ukiut 20 kingornagut tûsintigdlit amerdlaĸatait Ny Englandime nunasisimalerput.AGC 151.1

    tamána ássersûtigssauvoĸ bîbilip maligtarissagssaisa nunagissap pingârutigssânut isumangnáinerpâmik igdlersûtigssauneranik. nunasiánguit píssaunikitdlutigdlo avíngarusimassut píssauniligssuarmik nâlagauvfeĸatigĩngorput, silamiutdlo tupigusugdlutik “ilagît pâveĸángitsut nâlagauvfiuvdlo kúngîtsup” erĸigsinardlutigdlo sujumukarnerat malugât.AGC 151.2

    najorĸutagssaĸ pingârneĸ Robinsonip Williamsivdlo ĸunusuitdlutik ilungersûtigissât, tássa sagdlusuíssutip sujumukartũssusia kristumiutdlo Gûtip oĸausianit ĸáumarĸutigssaĸ sarĸúmerumârtoĸ tamákerdlugo ilagsísavdlugo piarêrsimassariaĸarnerat, tamána kingulînit áungarneĸarpoĸ. nâggârtut ilagîgsortaisa Europame Amerikamilo iluarsaerĸingnermit taima iluaĸuserneĸarsimatigissut avĸutigssákut ilunrsaerĸingnerup únersũssutigissâgut sujumukarĸíngitsôrput. ilãníkut angutinik ilumôrtunik ikigtúnguanik sarĸúmersoĸartaraluarpoĸ sagdlusuíssúmik nalunaiaivdlutigdlo paitsôrutitorĸanik pâsittitsissunik, kisiáne amerdlanerit Kristusip nalâne jûtisut Lutherivdlũnît nalâne katûgdlisut sujulimigtut ugperissaĸarnigssaĸ táukunatutdlo inũseĸarnigssaĸ nãmagissarpât. taimáitumik kristumiússuseĸ ilerĸuínángornermut nákariartorĸigpoĸ; paitsôrnerit ugperissapalâtdlo ilagîgsoĸatigît Gûtip oĸausiane ĸáumarĸúme ingerdlajuarsimagaluarpata narrugineĸartugssaugaluit atatíneĸardlutigdlo pigine- ĸartuáinarput. taimalo anersâĸ iluarsaerĸingnerup nagsatarisimassâ pêrúkiartorĸigpoĸ, kîsalo nâggârtut ilagîgsortáine iluarsaerĸingnigssaĸ Lutherip nalâne ilagîngne rûmalerivdlutik katûliussunisut pissariaĸartigilerpoĸ. silamiorpatdlangnerit eĸêrsimajungnaernerdlo inuitdlo isumáinik Gûtip oĸausiata ajoĸersûtânut taorsiússaĸarneĸ kingumut malungniuput.AGC 151.3

    bîbilip ukiune 1800-lingne angnertûmik siaruarterneĸarnera silamiutdlo taimatut ĸáumarsaivigineĸarnerat misiligtagkatigut kristumiússutsíkut sagdlusuíssúmigdlo sarĸúmiúneĸartumik ilisimassaĸarníkut tamatuma angnertoĸatânik kinguneĸángilaĸ. ajortup ĸangatut Gûtip oĸausia inungnit nigortísimajungnaeraluarpâ, Gûtip oĸausê mãnákut tamanut sarĸumilermata, sujunertarissanile angujumavdlugo inuit ĸavsît súnerpai tamatumínga soĸutigissaĸángínerulersitdlugit. inuit agdlagkat iluartut ilisimassagssarsiorfigíngitsôrtarpait, taimáitumigdlo navsuiautit erĸúngitsut ajoĸersûtitdlo bîbilime túngavigssaĸángitsut iluariuáinartarpait.AGC 152.1

    najorĸutagssat iluarsaerĸingniat nâgdliugdlutik akiũtuardlutigdlo taima ilungersûtigisimassait taimatut uniorĸutíneĸartalerput. AGC 152.2

    Larger font
    Smaller font
    Copy
    Print
    Contents