1 Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas: CzeCEP — Kazatel 3:1
2 Je čas rození i čas umírání, čas sázet i čas trhat; CzeCEP — Kazatel 3:2
3 je čas zabíjet i čas léčit, čas bořit i čas budovat; CzeCEP — Kazatel 3:3
4 je čas plakat i čas smát se, čas truchlit i čas poskakovat; CzeCEP — Kazatel 3:4
5 je čas kameny rozhazovat i čas kameny sbírat, čas objímat i čas objímání zanechat; CzeCEP — Kazatel 3:5
6 je čas hledat i čas ztrácet, čas opatrovat i čas odhazovat; CzeCEP — Kazatel 3:6
7 je čas roztrhávat i čas sešívat, čas mlčet i čas mluvit; CzeCEP — Kazatel 3:7
8 je čas milovat i čas nenávidět, čas boje i čas pokoje. CzeCEP — Kazatel 3:8
9 Jaký užitek má ten, kdo pracuje, ze všeho svého pachtění? CzeCEP — Kazatel 3:9
10 Viděl jsem lopotu, kterou Bůh uložil lidským synům, a tak se lopotí. CzeCEP — Kazatel 3:10
11 On všechno učinil krásně a v pravý čas, lidem dal do srdce i touhu po věčnosti, jenže člověk nevystihne začátek ani konec díla, jež Bůh koná. CzeCEP — Kazatel 3:11
12 Poznal jsem, že není pro něho nic lepšího, než se radovat a konat v životě dobro. CzeCEP — Kazatel 3:12
13 A tak je tomu s každým člověkem: to, že jí a pije a okusí při veškerém svém pachtění dobrých věcí, je dar Boží. CzeCEP — Kazatel 3:13
14 Poznal jsem, že vše, co činí Bůh, zůstává navěky; nic k tomu nelze přidat ani z toho ubrat. A Bůh to učinil, aby lidé žili v bázni před ním. CzeCEP — Kazatel 3:14
15 Co se děje, bylo odedávna, a co bude, i to bylo; a Bůh vyhledává, co zašlo. CzeCEP — Kazatel 3:15
16 Dále jsem pod sluncem viděl: na místě práva - svévole, na místě spravedlnosti - svévole. CzeCEP — Kazatel 3:16
17 Řekl jsem si v srdci: Spravedlivého i svévolníka bude soudit Bůh, nastane čas soudu nad vším děním, nad vším, co se koná. CzeCEP — Kazatel 3:17
18 Řekl jsem si v srdci: To se stane kvůli synům lidským, aby je Bůh tříbil, aby nahlédli, že je to s nimi jako se zvířaty. CzeCEP — Kazatel 3:18
19 Vždyť úděl synů lidských a úděl zvířat je stejný: Jedni jako druzí umírají, jejich duch je stejný, člověk nemá žádnou přednost před zvířaty, neboť všechno pomíjí. CzeCEP — Kazatel 3:19
20 Vše spěje k jednomu místu, všechno vzniklo z prachu a vše se v prach navrací. CzeCEP — Kazatel 3:20
21 Kdo ví, zda duch lidských synů stoupá vzhůru a duch zvířat sestupuje dolů k zemi? CzeCEP — Kazatel 3:21
22 Shledal jsem, že není nic lepšího, než když se člověk raduje z toho, co koná, neboť to je jeho podíl. Kdo mu dá nahlédnout, co se stane po něm? CzeCEP — Kazatel 3:22