Kristův příklad uzdravování

Náš svět je velkou nemocnicí, Kristus však přišel uzdravit nemocné a satanem zotročené vězně propustit na svobodu. Byl ztělesněním zdraví a síly. Nemocným, trpícím a těm, kteří byli ovládáni zlými duchy, dával ze svého života. Neodehnal nikoho, kdo ho přišel prosit o uzdravení. Dobře věděl, že nemocní si chorobu často zavinili sami, ale přesto je neodmítl uzdravit. Když Ježíš tyto ubožáky povzbudil, uvědomili si svoji hříšnost a mnozí byli zbaveni svého duševního i tělesného utrpení.MZN 13.1

Evangelium má stále tuto stejnou moc, proč bychom tedy i dnes neměli být svědky podobných činů?MZN 14.1

Kristus cítí bolesti každého trpícího. Když duši zmítají démonské síly, Kristus cítí toto utrpení. Prožívá zápas člověka mučeného horečkou. Dnes stejně ochotně uzdravuje nemocné, jako když byl zde na zemi osobně. Kristovi služebníci jsou jeho zástupci a pomocníky. Skrze ně chce projevit svoji léčivou moc…MZN 14.2

Mnoha uzdraveným Ježíš řekl: “Už nehřeš, aby tě nepotkalo něco horšího.” (Jan 5,14). Tím je poučil, že nemoc je důsledkem přestoupení přírodních i duchovních zákonů Božích. Kdyby lidé žili podle Stvořitelova plánu, všechno utrpení světa by pominulo.MZN 14.3

Kristus byl vůdcem i učitelem starého Izraele, kterému stále připomínal, že zdraví je odměnou poslušnosti Božích přikázání. Velký lékař, který v Palestině uzdravoval nemocné, oslovoval svůj lid z oblakového sloupu, radil mu, co má dělat a co sám Bůh chce pro něho vykonat. Řekl: “Jestliže opravdu budeš poslouchat Hospodina, svého Boha, dělat, co je v jeho očích správné, naslouchat jeho přikázáním a dbát na všechna jeho nařízení, nepostihnu tě žádnou nemocí, kterou jsem postihl Egypt. Neboť já jsem Hospodin, já tě uzdravuji.” 2. Mojžíšova 15,26. Byl to Kristus, který Izraelitům dal určité pokyny, týkající se životosprávy, s ujištěním, že od nich odvrátí “každou nemoc, nevloží na ně žádnou ze zhoubných chorob”. 5. Mojžíšova 7,15. Když splnili podmínky, splnilo se i zaslíbení, takže “nikdo z jejich kmenů neklopýtl”. Žalm 105,37.MZN 14.4

I pro nás je to poučné. Kdo chce být zdravý, má zachovávat určité zásady. Každý by měl vědět, o jaké podmínky jde. Pánu se nelíbí, když zanedbáváme jeho zákony, ať už přírodní, nebo duchovní. Bůh nás povolává k tomu, abychom podporovali rozvoj tělesného i duchovního zdraví.MZN 15.1

Jsme povinni poučovat i jiné, jak si mohou zachovat a upevnit své zdraví. Nemocným bychom měli podávat Bohem připravené přírodní léky a upozorňovat je na toho, který jediný je může uzdravit. Nemocné a trpící máme nést ke Kristu na rukou víry. Učme je věřit tomu slavnému Lékaři. Měli bychom se chopit jeho zaslíbení a prosit ho, aby projevil svoji moc. Uzdravování je podstatou evangelia a Spasitel chce, abychom nemocné, beznadějné a trpící přiváděli ke zdroji jeho síly.MZN 15.2

Kristus vždy uzdravoval mocí lásky, a když tuto lásku budeme přijímat vírou, smíme být užitečnými pomocníky v jeho díle. Když však nebudeme spojeni s Kristem, lidé nemohou skrze nás přijmout hojné proudy životodárné síly. Pro nevěru lidí nemohl na některých místech ani sám Spasitel vykonat mnohé ze svých mocných skutků. Podobně i dnes nevěra odlučuje církev od nebeského Pomocníka. Někteří věřící přijímají tyto pravdy s nedůvěrou. Svým nedostatkem víry církev zklamává Boha a olupuje ho o jeho slávu. (The Desire of Ages, s. 823-825)MZN 15.3