Jak je poklad ukrytý
Mnozí lidé považují poklady evangelia za skryté. Myslí si, že jsou moudří, zpychli učením marné filozofie, nechápou krásu, moc a tajemství plánu vykoupení. Mají oči, ale nevidí, mají uši, ale neslyší, mají rozum, ale skrytý poklad nevnímají.PM 50.2
Člověk může projít okolo pokladu a vůbec si toho nemusí být vědom. Nebo může usednout ke kmeni stromu, aby si odpočinul, a přitom vůbec nepostřehne, že mezi kořeny je ukryto bohatství. A právě tak tomu bylo se Židy. Bůh jim svěřil zlatý poklad pravdy. Sám Kristus ustanovil židovskou bohoslužbu, která nesla pečeť nebes. Velké pravdy o vykoupení zahalil do obrazů a symbolů. Když však Kristus přišel, Židé nepoznali, že se na něm naplnily všechny tyto předobrazy. Měli sice ve svých rukou knihy Starého zákona, ale tradice, kterou si předávali z pokolení na pokolení a lidský výklad Bible jim zakrývaly pravdu, kterou Ježíš Kristus ztělesňoval. Unikal jim duchovní význam Písma. Bůh jim otevřel pokladnici poznání, ale oni to nepochopili.PM 50.3
Bůh svou pravdu před lidmi neskrývá. Lidé si ji zatemňují sami, svým jednáním. Ježíš Kristus podal židovskému národu dostatek důkazů, že je Mesiáš, jeho učení však vyžadovalo rozhodnou změnu jejich života. Poznali, že přijetím Krista by se museli zříci svých oblíbených tradic a zvyklostí, sobeckých a bezbožných zvyků. Aby mohli přijmout neměnnou, věčnou pravdu, museli by přinést oběť. Proto nechtěli uznat ani nejpádnější důkaz, který jim Bůh mohl dát, aby uvěřili v Krista. Prohlašovali, že věří starozákonním spisům, ale odmítali uznat jejich svědectví o životě a povaze Ježíše Krista. Nechtěli se nechat přesvědčit. Obávali se, že by museli prožít obrácení a vzdát se svých předsudků. Měli mezi sebou poklad evangelia — Ježíše Krista — Cestu, Pravdu a Život, odmítli však největší dar, jaký jim mohla nebesa poskytnout.PM 50.4
“Přesto v něho uvěřili i mnozí z předních mužů, ale kvůli farizeům se k němu nepřiznávali, aby nebyli vyloučeni ze synagógy.” Jan 12,42. Přesvědčili se, věřili, že Ježíš je Boží Syn, neměli však odvahu veřejně se k němu přiznat. To se neslučovalo s jejich ctižádostivými zájmy. Neměli tak velkou víru, aby mohli přijmout nebeský poklad. Toužili po světských statcích.PM 50.5
I dnes se lidé velmi horlivě snaží získat pozemské hodnoty. Jsou naplněni sobeckými a ctižádostivými myšlenkami. Chtějí získat majetek, věhlas nebo moc, a proto kladou lidské zvyky, tradice a požadavky nad požadavky Boží. Poklady Božího slova pro ně zůstávají skryté.PM 50.6
“Přirozený člověk nemůže přijmout věci Božího Ducha; jsou mu bláznovstvím a nemůže je chápat, protože se dají posoudit jen Duchem.” 1. Korintským 2,14.PM 50.7
“Je-li přesto naše evangelium zahaleno, je zahaleno těm, kteří spějí k záhubě. Bůh tohoto světa oslepil jejich nevěřící mysl, aby jim nevzešlo světlo evangelia slávy Kristovy, slávy toho, který je obrazem Božím.” 2. Korintským 4,3.4.PM 51.1