Zaslíbení návratu

Když nastal čas, aby Kristus vystoupil ke svému Otci, zavedl své učedníky až k Betanii. Tady se zastavil a učedníci ho obestoupili. Jako by je chtěl ujistit o své ochraňující péči, zvedl ruce, aby jim požehnal, a pomalu se od nich vzdaloval. “A když jim žehnal, vzdálil se od nich a byl nesen do nebe.” Lukáš 24,51.PNL 21.1

Zatímco učedníci hleděli vzhůru, dokud jim jejich odcházející Pán nezmizel z dohledu, Ježíše vítal jásající zástup nebeských andělů. Ti jej doprovázeli do nebe a přitom zpívali píseň vítězství: “Království země, zpívejte Bohu, zapějte žalmy Panovníku, tomu, jenž jezdí po nebi, po nebi odvěkém… Uznejte Boží moc! Jeho vznešenost se klene nad Izraelem, jeho moc do mraků strmí.” Žalm 68,33-35.PNL 21.2

Učedníci se stále ještě upřeně dívali k nebi, když vtom se vedle nich objevili “dva muži v bílém rouchu a řekli: ‘Muži z Galileje, co tu stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl od vás vzat do nebe, znovu přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet.’” Skutky 1,10.11.PNL 21.3

Zaslíbení druhého Ježíšova příchodu se mělo učedníkům provždy vrýt do paměti. Tentýž Ježíš, kterého viděli vystupovat do nebe, se znovu vrátí, aby vzal s sebou ty, kteří mu zde na zemi ochotně sloužili. Stejný hlas, který jim řekl: “Hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku”, je přivítá i v nebeském království.PNL 21.4

Stejně jako v předobrazné bohoslužbě odkládal velekněz své velekněžské roucho a ke konání obřadů přistupoval v bílých lněných šatech obyčejného kněze, odložil Kristus své královské roucho, vzal na sebe lidskou podobu a přinesl oběť, přičemž byl zároveň knězem i obětí. A stejně jako velekněz po vykonání služby ve svatyni svatých vyšel k čekajícímu shromáždění ve svém velekněžském rouchu, tak i Kristus, až přijde podruhé, bude oblečen do zářivě bílého roucha, “jak by jej žádný bělič na zemi nedovedl vybílit” Marek 9,3. Přijde ve své vlastní slávě a ve slávě svého Otce a na cestě ho budou doprovázet všechny andělské zástupy.PNL 21.5

A tak se naplní zaslíbení, které dal Kristus svým učedníkům: “Opět přijdu a vezmu vás k sobě.” Jan 14,3. Ty, kdo jej milovali a očekávali, korunuje slávou, ctí a nesmrtelností. Spravedliví mrtví vstanou ze svých hrobů a živí budou spolu s nimi uchváceni vzhůru vstříc Pánu. Zaslechnou, jak jim Ježíšův hlas znějící líbezněji než jakákoliv hudba, kterou kdy zaslechl smrtelný člověk, říká: Váš boj skončil. “Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa.” Matouš 25,34.PNL 21.6

Učedníci se mohli radovat, protože měli naději, že se jejich Pán vrátí.PNL 21.7