Povýšení národa otroků

Mojžíš dostal příkaz: “Vystup k Hospodinu, ty i Áron, Nádab a Abíhú a sedmdesát z izraelských starších.” 2. Mojžíšova 24,1. Sedmdesát starších mělo Mojžíšovi pomáhat při vedení Izraele a Bůh jim dal svého Ducha. “Uviděli Boha Izraele. Pod jeho nohama bylo cosi jako průzračný safír, jako čisté nebe.” 2. Mojžíšova 24,10. Nespatřili přímo Boha, ale viděli slávu jeho přítomnosti. Přemýšleli o jeho slávě, čistotě a milosti, až se k němu mohli přiblížit.NUD 147.1

Poté byli k setkání s Bohem povoláni Mojžíš a “Jozue, který mu přisluhoval” 2. Mojžíšova 24,13. Vůdce pověřil Árona a Chúra, aby ho zastupovali. Měli jim pomáhat starší. Mojžíš čekal na pozvání ke vstupu do audienčního sálu Nejvyššího. Ačkoli byla zkoušena jeho trpělivost a poslušnost, neopustil své místo. Dokonce ani tento Boží služebník, kterého Hospodin zahrnul svou přízní, nemohl vstoupit do Boží přítomnosti a snést Boží slávu. Šest dní musel strávit zasvěcováním sebe sama Bohu, když zpytoval své srdce, meditoval a modlil se.NUD 147.2

Sedmého dne, jímž byla sobota, byl Mojžíš povolán ke vstupu do oblaku. “Mojžíš vstoupil doprostřed oblaku. Vystoupil na horu a byl na hoře čtyřicet dní a čtyřicet nocí.” 2. Mojžíšova 24,18. Po celých těchto čtyřicet dní se postil.NUD 147.3

Během svého pobytu na hoře Mojžíš přijal směrnice pro stavbu svatyně, v níž se zvláštním způsobem projeví Boží přítomnost. Bůh přikázal: “Ať mi udělají svatyni a já budu bydlit uprostřed nich.” 2. Mojžíšova 25,8. Potřetí bylo zdůrazněno zachovávání soboty. Hospodin prohlásil: “Dbejte na mé dny odpočinku; to je znamení mezi mnou a vámi pro všechna vaše pokolení, abyste věděli, že já Hospodin vás posvěcuji. Budete dbát na den odpočinku; má být pro vás svatý. Kdo jej znesvětí, musí zemřít. Každý, kdo by v něm dělal nějakou práci, bude vyobcován ze společenství svého lidu. To je provždy platné znamení mezi mnou a syny Izraele. V šesti dnech totiž učinil Hospodin nebe a zemi, ale sedmého dne odpočinul a oddechl si.” 2. Mojžíšova 31,13.14.17.NUD 147.4

Od této chvíle měl být lid poctěn stálou přítomností svého Krále. “Budu se tam setkávat se syny Izraele a místo bude posvěceno mou slávou. Budu přebývat uprostřed Izraelců a budu jejich Bohem.” 2. Mojžíšova 29,43.45.NUD 147.5

Izraelci byli pozvednuti z národa otroků nad všechny národy, aby se stali zvláštním pokladem Krále králů. Bůh je oddělil od světa, pověřil je opatrováním svého zákona a jeho úmyslem bylo, aby jejich prostřednictvím uchoval mezi lidmi poznání o sobě.NUD 147.6

Takto mělo uprostřed temnoty zářit světu nebeské světlo. Měl být slyšet hlas, vyzývající všechny národy, aby se odvrátily od modlářství a sloužily živému Bohu. Budou-li Izraelci věrně plnit svěřený úkol, Bůh bude jejich ochranou a vyvýší je nad všechny ostatní národy.NUD 147.7