Sedmý rok

Každý sedmý rok bylo v zájmu chudých učiněno zvláštní opatření. V době setí, která následovala po sklizni, lidé neměli osévat půdu. Na jaře neměli ošetřovat své vinice. A neměli očekávat úrodu obilí ani hroznů. To, co vyrostlo, mělo být v tom roce k dispozici cizincům, sirotkům a vdovám, a dokonce i polní zvěři. “Po šest let budeš osévat svou zemi a sklízet z ní úrodu. Sedmého roku ji necháš ležet ladem. Nebudeš ji obdělávat, aby jedli ubožáci z tvého lidu, a co zbude, spase polní zvěř. Tak naložíš i se svou vinicí a se svým olivovím.” 2. Mojžíšova 23,10.11. “Co po tvé žni samo vyroste, nebudeš sklízet, a hrozny z vinice, kterou jsi neobdělal, nebudeš sbírat. Země bude mít rok odpočinutí.” 3. Mojžíšova 25,5.NUD 257.7

Jestliže však země obvykle rodila jen tolik, aby byly uspokojeny potřeby lidí, z čeho měli být živi v roce, kdy se nesklízela žádná úroda? Bůh zaslíbil hojnost potravy: “Na můj rozkaz sestoupí na vás šestého roku mé požehnání, takže vydá úrodu na tři roky. Osmého roku budete sít, ale jíst budete z předloňské úrody až do devátého roku; dokud se nesveze jeho úroda, budete jíst ze staré.” 3. Mojžíšova 25,21.22.NUD 258.1

Sobotní rok měl přinést prospěch jak zemi, tak lidem. Půda, která ležela po jednu sezonu ladem, poté přinesla hojnější úrodu. Lidé byli osvobozeni od dřiny na poli. Všichni si mohli dopřát více odpočinku, a měli tak příležitost obnovit své tělesné síly. Měli víc času na rozjímání a seznamování se s Hospodinovým učením i na vzdělávání svých rodin.NUD 258.2

V sobotním roce měli být židovští otroci propuštěni na svobodu. “Když ho propustíš na svobodu, nepropustíš ho s prázdnou. Štědře jej obdaruješ ze svého stáda i humna a lisu. V čem ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal, z toho mu dáš.” 5. Mojžíšova 15,13.14.NUD 258.3

Najatému dělníkovi měla být včas vyplácena mzda. “Dáš mu jeho mzdu ještě téhož dne, než nad ním zapadne slunce, neboť je zchudlý a svým životem na ní závisí, aby nevolal proti tobě k Hospodinu a aby na tobě nebyl hřích.” 5. Mojžíšova 24,15.NUD 258.4

Zvláštní směrnice byly dány také o tom, jak se má zacházet s otroky, kteří utekli ze služby: “Nevydáš otroka jeho pánu, když se k tobě před svým pánem uchýlil. Bude bydlet s tebou uprostřed tebe na místě, které si zvolí, v některé z tvých bran, kde mu bude dobře. Neutiskuj ho.” 5. Mojžíšova 23,16.17.NUD 258.5

Sedmý rok byl rokem odpuštění dluhu chudým. Hebrejové měli svým potřebným bratřím půjčit peníze bezúročně. Brát od chudého člověka úrok za půjčku bylo výslovně zakázáno: “Když tvůj bratr zchudne a nebude moci vedle tebe obstát, ujmeš se ho jako hosta a přistěhovalce a bude žít s tebou. Nebudeš od něho brát lichvářský úrok, ale budeš se bát svého Boha. Tvůj bratr bude žít s tebou. Své stříbro mu nepůjčuj lichvářsky, na poskytované potravě nechtěj vydělávat.” 3. Mojžíšova 25,35-37. Jestliže dluh zůstal nezaplacen až do sedmého roku, který byl rokem milosti, neměl být vymáhán: “Bude-li u tebe potřebný někdo z tvých bratří…, nebude tvé srdce zpupné a nezavřeš svou ruku před svým potřebným bratrem. Ochotně mu otvírej svou ruku a poskytni mu dostatečnou půjčku podle toho, kolik ve svém nedostatku potřebuje. Dej si pozor, aby v tvém srdci nevyvstala ničemná myšlenka, že se blíží sedmý rok, rok promíjení dluhů; že tedy budeš na svého potřebného bratra nevlídný a nedáš mu nic. On by kvůli tobě volal k Hospodinu a na tobě by byl hřích.” 5. Mojžíšova 15,7-9. “Potřebný ze země nevymizí. Proto ti přikazuji: Ve své zemi ochotně otvírej ruku svému utištěnému a potřebnému bratru.” 5. Mojžíšova 15,11.NUD 258.6

Nikdo nemusel mít strach, že ho jeho štědrost přivede na mizinu. Bůh řekl: “Vždyť ti Hospodin, tvůj Bůh, požehná, jak ti řekl. Budeš poskytovat půjčky mnohým pronárodům, ale sám si nebudeš vypůjčovat. Budeš ovládat mnohé pronárody, ale tebe neovládnou.” 5. Mojžíšova 15,6.NUD 259.1