40. kapitola — Nebúkadnesarův sen

Krátce poté, co Daniel a jeho přátelé vstoupili do služeb krále Nebúkadnesara, se odehrála událost, která zjevila příslušníkům modlářského národa Boží moc. Nebúkadnesar měl sen, kvůli kterému se “rozrušil a nemohl spát” Daniel 2,1. Když se ale probudil, nedokázal si vzpomenout na podrobnosti tohoto snu.SU 185.1

Celý rozrušený si král dal zavolat všechny své učence — “věštce, zaklínače, čaroděje a hvězdopravce” — a požádal je, aby mu řekli něco, co zklidní jeho rozbouřenou mysl.SU 185.2

Na to mu učenci řekli: “Pověz svým služebníkům ten sen a my ti sdělíme výklad.” Daniel 2,4. Pobouřen jejich vyhýbavou odpovědí jim král nařídil, aby mu sdělili nejen výklad, ale i samotný sen. “Jestliže mi neoznámíte sen a jeho výklad, budete rozsekáni na kusy a z vašich domů se stane hnojiště. Jestliže mi však sen a jeho výklad sdělíte, dostane se vám ode mne darů, odměny a velké pocty.” Daniel 2,5.6.SU 185.3

Učenci odpověděli: “Ať král poví svým služebníkům sen a my sdělíme výklad.” Daniel 2,7.SU 185.4

Král rozčílen proradností mužů, kterým dosud důvěřoval, prohlásil: “Domluvili jste se, že mi budete říkat lživé a zlé věci, dokud se nezmění čas. A proto mi řekněte ten sen a poznám, že jste schopni sdělit mi i výklad.” Daniel 2,9.SU 185.5

Věštci ve snaze králi ukázat, že jeho požadavek je nepřiměřený, reagovali na králova slova takto: “Není na zemi člověka, který by dovedl sdělit to, co král rozkázal. Nadto žádný velký a mocný král nežádal od žádného věštce, zaklínače nebo hvězdopravce takovou věc. Věc, kterou král žádá, je těžká a není nikoho jiného, kdo by ji králi sdělil, mimo bohy, kteří nepřebývají mezi smrtelníky.SU 185.6

Král se proto rozhněval, velice se rozzlobil a rozkázal všechny babylónské mudrce zahubit.” Daniel 2,10-12.SU 185.7