49. kapitola — Ester

Když vyšel výnos, který židovským přesídlencům umožňoval navrátit se do své země, využilo této příležitosti téměř padesát tisíc lidí. Ve srovnání s celkovým množstvím Židů rozptýlených po všech oblastech médo-perské říše to však byl jen zlomek. Tisíce Izraelců raději zůstaly v zemi svého zajetí, než by se vydaly na nelehkou zpáteční cestu a zapojily se do obnovy zničených měst a domovů.SU 225.1

Uplynulo více než dvacet let a král Dareios I., tehdejší vládce Médo-Persie, vydal druhé nařízení. Jeho prostřednictvím dal Bůh Židům další příležitost vrátit se do země svých otců. Bůh věděl, že v době krále Xerxe či Achašveróše (tak je nazýván v knize Ester) nastanou přesídlencům těžkosti. Proto nařídil Zacharjášovi, aby přesídlence vyzýval k návratu domů: “Běda, zachraň se, Sijóne, ty poklidně si bydlící u babylónské dcery! Toto praví Hospodin zástupů, který mě poslal pro svoji slávu k pronárodům, které vás plenily: Kdo se vás dotkne, dotkne se zřítelnice mého oka. Hle, mávnu proti nim rukou a budou je plenit ti, kdo jim otročili. ‚I poznáte, že mě poslal Hospodin zástupů.’” Zacharjáš 2,11-13.SU 225.2

Bůh si i nadále přál, aby jeho lid oslavoval a vyvyšoval jeho jméno. Nesčetněkrát jim umožnil se k němu vrátit. Někteří jeho výzev uposlechli a jiní našli spásu uprostřed utrpení. Mnozí z nich patřili k malé skupině, která se vrátila domů.SU 225.3

Ti, “jejichž ducha probudil Bůh” (Ezdráš 1,5), se do Izraele vrátili na základě Kýrova výnosu. Bůh však nepřestal naléhat na ty, kteří dobrovolně zůstali v zemi svého zajetí, a mnoha prostředky jim opakovaně zajišťoval možnost návratu. Přesto velká část lidu těchto příležitostí nevyužila a o návrat do země svých otců neprojevila zájem. Nereagovala ani na Zacharjášovy naléhavé výzvy k útěku z Babylónu.SU 225.4