Jonáš touží zemřít

Když se Jonáš dozvěděl, že Bůh město ušetřil, měl být prvním, kdo se z této zprávy radoval. On však se začal bát, že jej lidé budou považovat za falešného proroka. Boží shovívavost projevená obyvatelům Ninive Jonáše rozezlila, až vzplanul hněvem. V hněvu se obrátil na Hospodina: “Ach, Hospodine, což jsem to neříkal, když jsem byl ještě ve své zemi? Proto jsem dal přednost útěku do Taršíše! Věděl jsem, že jsi Bůh milostivý a plný slitování, shovívavý a nesmírně milosrdný, že tě jímá lítost nad každým zlem.” Jonáš 4,2.SU 107.3

Opět propadl depresi. Přestal se zajímat o druhé a v zoufalství prohlásil: “,Nyní, Hospodine, vezmi si prosím můj život. Lépe abych umřel, než abych žil.’ Hospodin se však otázal: ‘Je dobře, že tak planeš?’ Jonáš totiž vyšel z města, usadil se na východ od něho a udělal si tam přístřešek. Seděl v jeho stínu, aby viděl, co se bude ve městě dít. Hospodin Bůh nastrojil skočec, který vyrostl nad Jonášem, aby mu stínil hlavu a zbavil ho zloby. Jonáš měl ze skočce velikou radost.” Jonáš 4,3-6.SU 108.1

Pak dal Bůh Jonášovi názorné poučení. “Příštího dne za svítání nastrojil … Bůh červa, který skočec nahlodal, takže uschl. Když pak vzešlo slunce, nastrojil Bůh žhavý východní vítr a slunce bodalo Jonáše do hlavy, až úplně zemdlel a přál si umřít. Řekl: ‘Lépe abych umřel, než abych žil.’” Jonáš 4,7.8.SU 108.2

Bůh opět k proroku promluvil: “‘Je dobře, že pro ten skočec tak planeš?’ Odpověděl: ‘Je to dobře. Planu hněvem až k smrti.’ Hospodin řekl: ‘Tobě je líto skočce… A mně by nemělo být líto Ninive, toho velikého města, v němž je víc než sto dvacet tisíc lidí, kteří nedovedou rozeznat pravici od levice, a v němž je i tolik dobytka?’” Jonáš 4,9-11.SU 108.3

Jonáš splnil svěřený úkol, a přestože se jeho slova nenaplnila, nebylo pochyb o tom, že toto varovné poselství pocházelo od Boha a že splnilo svůj účel. Pohané poznali Boží milost. Hospodin “zachránil je z tísně: vyvedl je z temnot šeré smrti… seslal slovo své a uzdravil je, zachránil je z jámy” Žalm 107,13.14.20.SU 108.4

Kristus se během své pozemské služby zmínil o Jonášově kázání a porovnal obyvatele Ninive s Božím lidem své doby. “Mužové z Ninive,” řekl Kristus, “povstanou na soudu s tímto pokolením a usvědčí je, neboť oni se obrátili po Jonášově kázání — a hle, zde je více než Jonáš.” Matouš 12,41. Ježíš sestoupil na naši zem, kde se každý snaží získat co nejvíce pro sebe, a položil lidem provokativní otázku: “Zač by mohl člověk získat zpět svůj život?” Marek 8,37.SU 108.5