Studium dějin a teologie

Mnozí lidé si myslí, že nezbytnou součástí přípravy na křesťanskou službu je rozsáhlá znalost historie a teologie. Domnívají se, že tato znalost jim pomůže při šíření evangelia. Pracné studium lidských názorů však spíše oslabí, než zkvalitní jejich službu. Vidím-li knihovny plné objemných svazků historických a teologických věd, pomyslím si: Proč se utrácejí peníze za něco, co není skutečným chlebem? Šestá kapitola Janova evangelia nám řekne více, než můžeme najít v těchto dílech. Kristus říká: “Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nebude nikdy hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit… Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z tohoto chleba, živ bude na věky.” Jan 6,35.51. “Kdo ve mne věří, má život věčný… Slova, která jsem k vám mluvil, jsou Duch a jsou život.” Jan 6,47.63.ZNP 235.3

Existuje studium dějin, které se nemá zamítat. Dějiny Božího lidu byly jedním ze studijních předmětů v prorockých školách. V záznamech o tom, jak Bůh jednal s národy, je zachyceno Hospodinovo působení. I dnes máme uvažovat o tom, jak Bůh ovlivňuje chod světových dějin. Máme vidět, jak se v dějinách naplnila proroctví, máme studovat působení Prozřetelnosti ve velkých reformačních hnutích a máme poznávat situaci národů na cestě k poslednímu zápasu velkého sporu mezi dobrem a zlem.ZNP 235.4

Takové studium poskytuje široké a ucelené pohledy na život. Pomůže nám pochopit něco z jeho vztahů a závislostí. Ukáže nám, jak obdivuhodně jsme navzájem spjati ve velkém bratrském společenství národů a jak útlak a ponížení jediného z nich znamená do velké míry ztrátu pro všechny.ZNP 235.5

Dějiny, které se obecně studují, se však zabývají jen tím, čeho dosáhl člověk, jeho vítězstvími v bitvách a jeho úspěchy v dobývání moci a velikosti. V líčení dějin se zapomíná na Boží působení. Málokdo se studiem dopracuje k poznání, jaký je Boží záměr při vzestupu a pádu národů.ZNP 236.1

Také teologie, jak se někdy studuje a přednáší, je do velké míry jen lidským spekulováním, které slouží pouze k tomu, aby se nerozvážně zatemňoval Boží úradek (Jób 42,3). Podnětem k hromadění mnohých knih není ani tak touha podnítit myšlení a rozvinout duševní schopnosti jako spíše okázalá snaha seznámit se s filozofy a teology a představit lidem křesťanství učenými slovy a názory.ZNP 236.2

Ne všechny napsané knihy mohou člověka povzbudit k zbožnému životu. Veliký učitel řekl: “Učte se ode mne, vezměte na sebe mé jho, učte se mé mírnosti a pokoře.” Intelektuální pýcha nepomůže v rozhovoru s těmi, kteří umírají nedostatkem chleba života. Studium spekulativních knih vám zastíní praktická naučení, kterým byste se měli učit od Krista. Výsledky takového studia lidi nenasytí. Z takového bádání, které je pro mysl únavné, vzejde jen velmi málo toho, co by mohlo někomu pomoci, aby se stal úspěšným pracovníkem pro záchranu lidí. Spasitel přišel, aby “přinesl chudým radostnou zvěst”. Lukáš 4,18. Ve svém učení používal Kristus nejprostších slov a nejsrozumitelnějších symbolů. A říká se, že “zástup mu rád naslouchal”. Marek 12,37. Je třeba, aby ti, kdo se v této době snaží konat Kristovo dílo, hlouběji pronikli do jeho učení.ZNP 236.3

Slova živého Boha jsou vrcholem veškeré výchovy. Ti, kdo slouží lidem, se potřebují sami sytit chlebem života. Ten jim dá duchovní sílu. Pak budou připraveni sloužit lidem všech společenských vrstev.ZNP 236.4