Není času nazbyt

Nemáme času nazbyt. Nevíme, jak brzy může skončit náš život. Zde na zemi žijeme jen krátce. I kdybychom žili sebedéle, nevíme, kdy šíp smrti zasáhne naše srdce. Nevíme, za jak dlouho můžeme být povoláni odejít ze světa a vzdát se všech časných zájmů. Před námi se rozprostírá věčnost. Opona se brzy zvedne. Zakrátko bude pro každého, kdo žije na tomto světě, platit výzva:ZNP 244.2

“Kdo křivdí, ať křivdí dál, …a kdo je spravedlivý, ať zůstane spravedlivý, kdo je svatý, ať setrvá ve svatosti.” Zjevení 22,11.ZNP 244.3

Jsme na to připraveni? Známe se s Bohem, Vládcem nebes a Zákonodárcem, a s Ježíšem Kristem, kterého poslal na svět jako svého představitele? Až skončí naše životní dílo, budeme moci jako Kristus, náš vzor, říci:ZNP 244.4

“Já jsem tě oslavil na zemi, když jsem dokonal dílo, které jsi mi svěřil… Zjevil jsem tvé jméno…”? Jan 17,4-6.ZNP 244.5

Boží andělé se nás snaží odvést od soustředění se na sebe a od pozemských věcí. Nenechme je pracovat zbytečně.ZNP 244.6

Mysl, která se zaměstnává nepěknými myšlenkami, se musí změnit. “Připravte se ve své mysli, buďte střízliví a celou svou naději upněte k milosti, která k vám přichází ve zjevení Ježíše Krista. Jako poslušné děti nedejte se opanovat žádostmi, které vás ovládaly předtím, v době vaší nevědomosti, ale jako je svatý ten, který vás povolal, buďte i vy svatí v celém způsobu života. Vždyť je psáno: ‘Svatí buďte, neboť já jsem svatý.’ ” 1. Petrův 1,13-16.ZNP 244.7

Musíme soustřeďovat své myšlenky na Boha. Musíme vynakládat vážné úsilí, abychom překonali zlé sklony přirozeného srdce. Naše úsilí, sebezapření a vytrvalost musí být úměrné nekonečné hodnotě cíle, který sledujeme. Jedině když zvítězíme, jako zvítězil Kristus, obdržíme korunu života.ZNP 244.8