Výchova těžkostmi

Ti, kdo chtějí opravdově sloužit Bohu a lidem, musejí často projít školou těžkostí. Čím závažnější je jejich úkol a služba, k níž jsou povoláni, tím náročnější bývá příprava. Prostudujte si zkušenosti Josefa, Mojžíše, Daniela a Davida. Porovnejte to, co prožili v mládí David a Šalomoun, a uvažujte o důsledcích jejich zkušenosti.Vy 90.3

Mladý David se pohyboval v blízkosti krále Saula. Jeho pobyt na královském dvoře mu umožnil vidět zblízka starosti a těžkosti, které se skrývaly za leskem a pompézností královského úřadu. Viděl, jak málo klidu přináší duši lidská sláva. S úlevou a radostí se vrátil z královského dvora ke svým ohradám a ovcím.Vy 90.4

Když musel kvůli Saulově žárlivosti uprchnout do pustiny, nemohl počítat s lidskou pomocí. Tehdy se naučil ještě silněji spoléhat na Boha. Jeho další život byl naplněn nejistotou a neustálým ohrožením. Kolem něj se shromáždila zvláštní skupina lidí, “všichni utlačovaní, všichni stíhaní věřitelem a všichni, jejichž život byl plný hořkosti”. 1. Samuelova 22,2. To vše vyžadovalo z jeho strany především přísnou sebekázeň.Vy 90.5

Tato nelehká zkušenost jej však naučila jednat s lidmi, soucítit s utlačovanými a nenávidět nespravedlnost. Během let čekání a nebezpečí nacházel útěchu a oporu u Boha. Tehdy pochopil, že jen Boží moc jej může dovést na trůn a jen v jeho moudrosti může moudře vládnout. Právě tato škola těžkostí způsobila, že později David jako král “zjednával právo a spravedlnost všemu svému lidu”. 2. Samuelova 8,15.Vy 90.6

Jeho synu Šalomounovi ale chyběla příprava, kterou prošel jeho otec David. Zdálo se, že mu byly životní okolnosti příznivěji nakloněny než mnoha jiným. Tento schopný a zbožný mladý muž se ujal vlády, která slibovala prosperitu a slávu. Okolní národy žasly nad rozumností a poznáním muže, kterého Bůh obdařil moudrostí. Pýcha blahobytu však způsobila, že se Šalomoun odvrátilVy 90.7

od radosti, kterou mu nabízelo společenství s Bohem, a začal hledat uspokojení v tělesných požitcích. O této zkušenosti říká:Vy 91.1

“Podnikal jsem velkolepá díla, postavil jsem si domy, vysázel vinice, založil si zahrady a sady … Nakoupil jsem si otroků a otrokyň … Nahromadil jsem si také stříbro a zlato a zabral i vlastnictví králů a krajin; opatřil jsem si zpěváky a zpěvačky i rozkoše synů lidských, milostnice. Stal jsem se velikým a předčil jsem všechny, kteří byli v Jeruzalémě přede mnou … V ničem, co si žádaly mé oči, jsem jim nebránil, svému srdci jsem neodepřel žádnou radost a mé srdce se radovalo ze všeho, za čím jsem se pachtil … I pohlédl jsem na všechno, co bylo mýma rukama vykonáno, na své klopotné pachtění, a hle, všechno je pomíjivost a honba za větrem; a žádný užitek z toho pod sluncem není. I pohlédl jsem a viděl moudrost i ztřeštěnost a pomatenost. Jaký člověk nastoupí po králi, jehož si ustanovili předtím? Pojal jsem nenávist k životu … Pojal jsem v nenávist všechno své klopotné pachtění pod sluncem.” Kazatel 2,4-12.17.18.Vy 91.2

Šalomoun ze své vlastní hořké zkušenosti poznal prázdnotu života, který hledá své nejvyšší cíle v pozemských věcech. Vystavěl oltáře pohanským bohům, aby nakonec zjistil, že nedokážou dát jeho duši pokoj.Vy 91.3

Až v pozdějších letech se unavený a zklamaný král odvrátil od děravých pozemských cisteren, aby se znovu napil z pramene života.Vy 91.4

Bůh jej pak inspiroval k tomu, aby pro další generace zaznamenal příběh svých promarněných let. Navzdory smutným důsledkům nebylo jeho životní dílo úplně ztraceno. Nakonec i v jeho případě přinesla škola těžkostí své výsledky. Kdyby si Šalomoun v mládí osvojil to, co naučily těžkosti jiné, mohl být celý jeho život stejně slavný jako jeho začátek.Vy 91.5