Vyléčení posedlého

V synagoze hovořil o tom, jaké království přišel nastolit, a o svém poslání vysvobodit lidi ze satanova zajetí. Přerušil jej strašlivý výkřik. Zástupem se prodíral posedlý muž a křičel: “Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi. Jsi Svatý Boží.” Marek 1,24.TV 158.2

Všude nastal zmatek a rozruch. Kristu už nikdo nevěnoval pozornost, jeho slova nikdo neposlouchal. Satan záměrně přivedl svoji oběť do synagogy. Ježíš však démonovi pohrozil: “‘Umlkni a vyjdi z něho!’ Nečistý duch jím zalomcoval a s velikým křikem z něho vyšel.” Marek 1,25.26.TV 158.3

Satan zatemnil mysl ubohého chudáka, ale v přítomnosti Spasitele k nemocnému přece jen pronikl paprsek světla. Zatoužil po vysvobození ze satanova zajetí. Démon však Kristově moci odolával. Když se muž pokusil požádat Ježíše o pomoc, promluvil jeho ústy zlý duch a muž křičel hrůzou. Posedlý do jisté míry chápal, že ho Ježíš může vysvobodit, ale když se chtěl přiblížit k jeho mocné ruce, někdo ho zadržel a promluvil jeho ústy. Boj mezi satanem a touhou nemocného po svobodě byl děsivý.TV 158.4

Ježíš, který zvítězil nad satanem při pokušení na poušti, se znovu tváří v tvář setkává se svým nepřítelem. Satan se ze všech sil snažil udržet si moc nad svou obětí. Propustit ji by znamenalo přenechat Kristu vítězství. Zdálo se, že ubohý muž ztratí v boji s nepřítelem, který jej připravil o rozum, i život. Spasitel však zajatce svým mocným slovem vysvobodil. Posedlý muž stál před udiveným davem a radoval se ze svobody, z toho, že se může ovládat. I démon tedy potvrdil božskou moc Spasitele.TV 158.5

Uzdravený muž chválil Boha za své vysvobození. Oči, ze kterých jen chvíli předtím plálo šílenství, pozorovaly okolí rozumným a chápavým pohledem. Po tváři mu stékaly slzy vděčnosti. Lidé oněměli úžasem. Když se vzpamatovali, říkali si mezi sebou: “Co to je? Nové učení plné moci — i nečistým duchům přikáže, a poslechnou ho.” Marek 1,27.TV 158.6

Skrytou příčinou utrpení muže, jenž skýtal svým přátelům tak hroznou podívanou a sám sobě se stal břemenem, bylo jeho dřívější chování. Nechal se okouzlit hříchem a chtěl svůj život proměnit v jedno velké ničím nespoutané veselí. Ani ho nenapadlo, že by se mohl stát postrachem pro okolní svět a ostudou vlastní rodiny. Myslel si, že si bude krátit čas nevinnými pošetilostmi. Jakmile se však jednou ocitl na šikmé ploše, začal klesat stále hlouběji. Nestřídmost a lehkomyslnost v něm potlačily dobré vlastnosti a satan ho zcela ovládl.TV 159.1

Muž začal všeho litovat, ale bylo už příliš pozdě. I kdyby byl za ztracený rozum obětoval bohatství a veškeré radovánky, nebylo by mu to pomohlo. Ve spárech zla byl zcela bezmocný. Sám se vydal do rukou nepřítele a satan ovládl všechny jeho schopnosti. Pokušitel jej omámil svými svody, zmocnil se ho a potom s ním zacházel nelítostně a krutě. Tak dopadají všichni, kdo si zahrávají se zlem. Rozkoš zpočátku okouzluje, ale nakonec člověka ničí a přivádí ho k zoufalství a šílenství.TV 159.2

Zlý duch, který pokoušel Krista na poušti a týral posedlého v Kafarnaum, ovládal i nevěřící Židy. Vedl je k tomu, že předstírali zbožnost, a usilovně na ně působil svými klamy, aby zavrhli Spasitele. Židé byli v horší situaci než posedlý muž, protože necítili potřebu Krista, a satan je tak měl zcela ve své moci.TV 159.3

V době Kristova pozemského života vystupňovaly mocnosti zla své úsilí na nejvyšší míru. Satan se svými padlými anděly se od věků snaží ovládnout tělo i duši člověka, strhnout ho do hříchu a utrpení, a potom ze vší bídy obvinit Boha. Ježíš zjevoval lidem Boží povahu. Přemáhal satana a osvobozoval lidi z jeho zajetí. Nový život, láska a moc z nebe vstoupily do lidských srdcí a kníže zla povstal k boji za svrchovanost svého království. Satan shromáždil všechny své síly a bojoval proti Kristovu dílu na každém kroku.TV 159.4