Farizeové a saduceové žádají znamení

Přišli za ním zástupci farizeů, ke kterým se připojili představitelé bohatých a urozených saduceů, kněží, skeptici a židovští šlechtici. Farizeové a saduceové žili ve velkém nepřátelství. Saduceové se snažili získat přízeň vládnoucích vrstev, aby si udrželi své postavení a moc. Farizeové naopak podněcovali nenávist lidu vůči Římanům a s netrpělivostí čekali na chvíli, kdy budou moci svrhnout jho utlačovatelů. Tentokrát se však obě skupiny spojily proti Kristu. Rovný rovného si hledá a zlo se vždy a za všech okolností spojuje se zlem proti dobru.TV 258.1

Farizeové a saduceové tedy přišli za Kristem a žádali jej, aby jim ukázal znamení z nebe. Když za Jozueho bojovali Izraelci proti Kananejcům u Bétchorónu, slunce se na příkaz vojevůdce zastavilo a nezapadlo, dokud nezvítězili. V dějinách Izraele se potom stalo ještě mnoho obdobných zázraků. Farizeové a saduceové chtěli, aby jim Ježíš předvedl něco podobného. Židé však nepotřebovali znamení. Vnější důkazy jim nemohli pomoci. To, co jim chybělo, byla duchovní obnova, ne rozumové poznání.TV 258.2

“Pokolení zlé a zpronevěřilé,” řekl Ježíš, “vzhled oblohy umíte posoudit,” — Židé totiž pozorovali oblohu a předpovídali podle ní počasí — “a znamení času nemůžete?” Matouš 16,4.3 Znamením, které jim Bůh sesílal pro jejich spasení, byla totiž Kristova slova, jež je usvědčovala z hříchu. Kristovo poslání potvrzovala znamení přímo z nebe. Zpěv andělů, který slyšeli pastýři při jeho narození, hvězda, jež vedla mudrce, holubice a hlas z nebe při jeho křtu — to vše svědčilo o Spasiteli.TV 258.3

“V duchu si povzdechl a řekl: ‘Proč toto pokolení žádá znamení?’” Marek 8,12. “Ale znamení mu nebude dáno, leč znamení proroka Jonáše.” Matouš 12,39. Stejně jako byl Jonáš tři dny a tři noci v břiše velryby, měl být i Kristus tři dny a tři noci “v srdci země” Matouš 12,40. Jako bylo Jonášovo kázání znamením pro obyvatele Ninive, bylo Kristovo kázání znamením pro lid jeho doby. Obě poselství však byla přijata úplně jinak. Lidé v pohanském velkoměstě vyslechli Boží varování a zachvěli se strachy. Králové a knížata se pokořili, urození i neurození volali společně k nebeskému Bohu, a on se nad nimi slitoval. Kristus řekl: “Mužové z Ninive povstanou na soudu s tímto pokolením a usvědčí je, neboť oni se obrátili po Jonášově kázání — a hle, zde je více než Jonáš.” Matouš 12,41.TV 258.4

Každý zázrak, který Ježíš vykonal, potvrzoval jeho božství. Dělal přesně to, co bylo předpovězeno o Mesiáši. Farizeje však jeho skutky milosrdenství urážely. Židovští představitelé byli k utrpení druhých naprosto lhostejní. Jejich sobectví a útlak často působily lidem bolest, kterou Kristus utišoval. Jeho zázraky byly pro přední muže Izraele výčitkou.TV 258.5

Vrcholný důkaz Spasitelova božství vedl Židy k zavržení jeho díla. Hlavní smysl jeho zázraků spočíval v tom, že přinášely lidem požehnání. Největším svědectvím o jeho božském původu byl jeho život, ve kterém se odrážela Boží povaha. Konal Boží skutky a zvěstoval Boží slovo. Takový život je největším ze všech zázraků.TV 259.1

I dnes mnozí lidé při zvěstování pravdy volají stejně jako tehdy Židé: “Ukaž nám znamení! Předveď nějaký zázrak!” Kristus však na žádost farizeů žádný zázrak nevykonal. Nepodlehl ani satanovu naléhání na poušti. Nepropůjčuje nám svoji moc proto, abychom hájili sami sebe nebo uspokojovali přání nevěry a pýchy. Evangelium samo nese znamení božského původu. Není snad zázrak, že můžeme být vysvobozeni ze satanovy moci? Nepřátelství vůči satanovi není lidskému srdci vlastní, je výsledkem působení Boží milosti. Když se zatvrzelý a svéhlavý člověk svobodně rozhodne cele se podřídit Božímu vlivu, je to zázrak. Podobně jako když člověk, který žil v bludu, pochopí pravdu. Vždy, když se někdo obrátí, učí se milovat Boha a zachovávat jeho přikázání, plní se Boží zaslíbení: “A dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha.” Ezechiel 36,26. Proměna lidského srdce a povahy je zázrakem. Svědčí o stále živém Spasiteli, který usiluje o záchranu lidí. Také důsledný život v Kristu je velkým zázrakem. Při hlásání Božího slova by se mělo vždy projevovat znamení přítomnosti Ducha svatého, který proměňuje slovo v životodárnou moc. Je to Boží svědectví světu o božském poslání svého Syna.TV 259.2

Lidé, kteří žádali od Ježíše znamení, byli tak zatvrzelí ve své nevíře, že v něm nepoznali Boží povahu. Neviděli, že v jeho poslání se naplňuje Písmo. V podobenství o boháči a Lazarovi Ježíš farizeům řekl: “Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.” Lukáš 16,31. Žádné znamení ani na nebi, ani na zemi by jim nepomohlo.TV 259.3

Ježíš si “v duchu povzdechl”, odvrátil se od hloučku nespokojenců a spolu s učedníky zase nastoupil do člunu. Tiše se přeplavili na druhou stranu jezera. Byli smutní. Na místo, odkud vypluli, se již nevrátili.TV 259.4