56. kapitola — Ježíš a děti

Ježíš měl vždycky rád děti. Těšila ho jejich přítulnost a upřímná, bezprostřední láska. Vděčnost a chvála z jejich úst mu zněly jako hudba a povzbuzovaly jej, když byl vyčerpán ze styku se lstivými a pokryteckými lidmi. Svou laskavostí, vlídností a přívětivostí si Spasitel získával důvěru a lásku dětí všude, kam přišel.TV 326.1

Židé měli ve zvyku přivádět své děti k některému z rabínů, aby na ně vložil ruce a požehnal jim. Ježíšovi učedníci však byli přesvědčeni, že Spasitelovo dílo je příliš významné, než aby mohl být takto vyrušován. Když k němu matky s dětmi přicházely, dívali se na ně učedníci se značnou nelibostí. Mysleli si, že děti jsou ještě malé na to, aby mohly mít ze setkání s Ježíšem nějaký užitek, a že ani Ježíše jejich přítomnost netěší. Spasitele však spíše znepokojoval postoj učedníků. Chápal starosti a tíhu zodpovědnosti žen, které chtěly vychovávat svoje děti podle Božího slova. Slyšel jejich modlitby a sám je k sobě přivolával.TV 326.2

Jedna matka se vydala se svým dítětem za Ježíšem. Cestou potkala sousedku a řekla jí, kam jde a proč. Sousedka také chtěla, aby Ježíš jejím dětem požehnal. Nakonec se k nim připojily ještě další ženy se svými potomky. Některé děti byly už odrostlejší. Když matky s ostychem a slzami v očích přednášely svoji prosbu, Ježíš je s porozuměním vyslechl. Čekal však, jak se k nim zachovají učedníci. Ti je posílali pryč. Domnívali se, že Mistrovi pomohou, ale on jim ukázal, jak se mýlí: “Nechte děti a nebraňte jim jít ke mně; neboť takovým patří království nebeské.” Matouš 19,14. Bral děti do náručí, vkládal na ně ruce a dával jim požehnání, pro které si přišly.TV 326.3

Matky měly velikou radost. Kristova slova je posílila a povzbudila. Vrátily se domů a s novou chutí se pouštěly do plnění každodenních povinností. S nadějí pečovaly o své děti. Dnešní matky by měly přijímat Ježíšova slova se stejnou vírou. Kristus je i dnes stejně skutečným osobním Spasitelem, jako byl v době svého života na zemi. Dnešním matkám pomáhá stejně jako kdysi těm, jejichž děti bral v Judsku do náručí. Naše děti vykoupil svou krví tak jako jejich.TV 326.4

Ježíš zná tíhu starostí každé matky a cítí s ní. Sám poznal, jak jeho matka zápasila s chudobou a nedostatkem. Podnikl dalekou cestu, aby pomohl ztrápené kananejské ženě, a je připraven pomoci i dnešním matkám. Má pochopení pro všechno jejich trápení. Vdově z Naim vrátil jediného syna a na svoji matku nezapomněl ani ve smrtelném zápase na kříži. I dnes chce utišit každý zármutek a pomoci v každé tísni.TV 326.5

Matky by měly se všemi svými problémy přicházet za Ježíšem. U něho najdou milost, která jim pomůže při výchově dětí. Každá matka, jež chce složit své břemeno k Spasitelovým nohám, má k němu otevřené dveře. Ježíš kdysi řekl: “Nechte děti a nebraňte jim jít ke mně.” I dnes zve matky, aby k němu přiváděly své děti, a chce jim žehnat. I malé dítě může v náručí věřící matky, která se za ně modlí, spočívat ve stínu Všemohoucího. Jan Křtitel byl naplněn Duchem svatým od svého narození. Pokud i my budeme žít ve společenství s Bohem, můžeme doufat, že Boží Duch bude usměrňovat naše maličké od prvních chvil jejich života.TV 327.1

Ježíš viděl v dětech, kterým žehnal, muže a ženy, dědice své milosti a obyvatele svého království. V některých spatřoval učedníky, kteří budou trpět pro jeho jméno. Věděl, že děti jej budou poslouchat a přijímat jako svého Vykupitele mnohem ochotněji než dospělí, kteří bývají často zatíženi světskými zájmy a zatvrzelí. Když je učil, přibližoval se jim tak, aby mu rozuměli. Majestát nebes ochotně odpovídal na jejich otázky a přizpůsoboval svá naučení jejich věku. Zaséval do jejich mysli semena pravdy, která jednou vzklíčí a přinesou ovoce pro věčný život.TV 327.2