Loading...
Larger font
Smaller font
Copy
Print
Contents
Touha věků - Contents
  • Results
  • Related
  • Featured
No results found for: "".
  • Weighted Relevancy
  • Content Sequence
  • Relevancy
  • Earliest First
  • Latest First
    Larger font
    Smaller font
    Copy
    Print
    Contents

    Zjevení slávy

    Jeho modlitba je vyslyšena. Ježíš se pokorně sklání na kamenité zemi, náhle se otevírají nebesa, zlaté brány Božího města se rozestupují a na horu sestupuje svatá zář a zahaluje Spasitele. Z jeho lidského těla vyzařuje božství a spojuje se se slávou, která přichází z nebe. Ježíš vstává v majestátu Boží slávy. Duševní muka se rozplynula. Jeho tvář září “jako slunce” a jeho šat je “oslnivě bílý”.TV 270.1

    Učedníci se probouzejí a vidí záplavu světla, která ozařuje horu. S bázní a údivem hledí na oslnivou postavu svého Mistra. Když si jejich oči zvyknou na podivné světlo, vidí, že Ježíš není sám. Vedle něho jsou dvě nebeské bytosti a důvěrně s ním hovoří. Je to Mojžíš, který na Sínaji rozmlouval s Bohem, a Elijáš, kterému se dostalo výsady, jež byla kromě něho dopřána už jen jednomu člověku — nikdy jej nepřemohla smrt.TV 270.2

    O patnáct století dříve stál Mojžíš na hoře Pisga a hleděl na zaslíbenou zemi. Pro hřích, jehož se dopustil u Meriby, však do ní nesměl vstoupit. Nebyla mu dopřána ani ta radost, aby uvedl Izrael do dědictví otců. Ani jeho úpěnlivá prosba: “Kéž smím přejít Jordán a spatřit tu dobrou zemi, co je za Jordánem, dobrou hornatou zemi a Libanón!” (5. Mojžíšova 3,25) nebyla splněna. Musel se vzdát naděje, která byla světlem ve tmě po celých čtyřicet let putování pouští. Výsledkem mnohaleté námahy a strastiplné péče byl hrob na pustém místě. Ale ten, který “může učinit neskonale víc, než zač prosíme a co si dovedeme představit” (Efezským 3,20), vyslyšel tímto způsobem modlitbu svého služebníka. Smrt sice nad Mojžíšem zvítězila, ale v hrobě nezůstal. Sám Kristus jej povolal k životu. Satan, pokušitel, si pro Mojžíšův hřích činil nárok na jeho tělo, ale Kristus, Spasitel, jej vyvedl z hrobu (Judův 9).TV 270.3

    Na hoře proměnění byl Mojžíš svědkem Kristova vítězství nad hříchem a smrtí. Stal se představitelem lidí, kteří vstanou z hrobů při vzkříšení spravedlivých. Elijáš byl proměněn, vzat do nebe a nikdy nepoznal smrt. Představuje ty, kdo budou žít na zemi při Kristově druhém příchodu a budou proměněni, “naráz, v okamžiku, až se naposled ozve polnice”, “pomíjitelné tělo musí totiž obléci nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost”. 1. Korintským 15,52.53. Ježíš byl oděn nebeským světlem a tak se zjeví i podruhé, až přijde “ne už kvůli hříchu, ale ke spáse”. Židům 9,28. “Přijde v slávě svého Otce se svatými anděly.” Marek 8,38. Zaslíbení, které dal Spasitel učedníkům, se splnilo. Na hoře proměnění jim bylo ve zmenšeném měřítku představeno budoucí království slávy: Kristus jako král, Mojžíš jako představitel vzkříšených svatých a Elijáš jako představitel proměněných živých.TV 270.4

    Larger font
    Smaller font
    Copy
    Print
    Contents