PŘÍPRAVA NA SLUŽBU

Kvůli pronásledování ze strany židů musel Pavel uprchnout z Damašku do Arábie, kde se nějaký čas věnoval studiu a rozjímání. Po svém návratu se v Jeruzalémě setkal s Ježíšovými učedníky, kteří jej přijali mezi sebe.PNL 70.1

Po svém křtu ukončil Pavel půst, zůstal s damašskými učedníky “několik dní a hned začal v synagógách kázat, že Ježíš je Syn Boží” (Sk 9,19.20). Směle prohlašoval, že Ježíš Nazaretský byl toužebně očekávaným Mesiášem, který “zemřel za naše hříchy podle Písem a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne” a poté se ukázal Dvanácti a ostatním. “Naposledy ze všech,” dodal Pavel, “se jako nedochůdčeti ukázal i mnč”. (1 K 15,3.4.8) Jeho argumenty založené na proroctvích byly tak přesvědčivé a jeho úsilí provázely tak zřejmé projevy Boží moci, že židé žasli a nebyli schopni cokoli namítat.PNL 70.2

Zpráva o Pavlově obrácení židy velmi překvapila. Vydal se na cestu do Damašku “s plnou mocí a pověřením velekněží” (Sk 26,12), aby zde zatýkal a pronásledoval věřící. Nyní však kázal evangelium o ukřižovaném a vzkříšeném Spasiteli a byl oporou těch, kdo již byli Ježíšovými učedníky. Přitom neustále obracel další lidi na víru, proti níž kdysi tak tvrdě vystupoval.PNL 70.3

Dříve byl Pavel známý jako horlivý obhájce židovského náboženství a neúnavný pronásledovatel Ježíšových stoupenců. Byl odvážný, samostatný a vytrvalý. Se svým nadáním a vzděláním se mohl uplatnit na jakémkoli místě. Byl neobyčejně bystrý a svým jízlivým výsměchem dokázal svého protivníka přivést do nezáviděníhodné situace. A nyní židé viděli, jak se tento velmi nadějný mladý muž přidal k těm, které až dosud pronásledoval, a nebojácně kázal v Ježíšově jménu.PNL 70.4

Generál, který padne v bitvě, je sice pro svou armádu ztracen, ale jeho smrt nepřítele nijak neposílí. Jestliže se však vysoce postavený muž spojí s nepřátelskými silami, pak nejenže se postrádají jeho služby, ale strana, k níž se přidal, se octne ve velké výhodě. Bůh mohl Saula z Tarsu na jeho cestě do Damašku usmrtit, čímž by pronásledovatele značně oslabil. Ve své prozřetelnosti však nejen ušetřil Saulův život, ale získal ho na svou stranu. A tak se hrdina, který bojoval po boku nepřítele, při- dal ke Kristu. Pavel byl obratný řečník a ostrý kritik. Odhodlaně šel za svým cílem, byl odvážný a nenechal se zastrašit. A přesně tyto vlastnosti mladá církev potřebovala.PNL 70.5

Když Pavel kázal Krista v Damašku, všichni, kdo ho slyšeli, žasli a říkali: “To je přece ten, který se snažil v Jeruzalémě vyhladit všechny vyznavače tohoto jména. I sem přišel jen proto, aby je v poutech odve-dl k velekněžím.” (Sk 9,21) Pavel prohlašoval, že jeho obrácení nezpůsobilo žádné náhlé hnutí mysli nebo fanatismus, ale došlo k němu na základě přesvědčivých důkazů. Když zvěstoval evangelium, snažil se objasnit proroctví týkající se prvního Kristova příchodu. Dokazoval, že tato proroctví se doslovně naplnila v Ježíši Nazaretském. Základem jeho víry bylo spolehlivé prorocké slovo.PNL 71.1

Když Pavel dál vyzýval užaslé po-sluchače, aby “se v pokání obrátili k Bohu a podle toho žili” (Sk 26,20), “působil čím dál tím mocněji a svými důkazy, že Ježíš je Mesiáš, přiváděl do úzkých damašské židy” (Sk 9,22). Mnozí se však zatvrdili a nechtěli jeho poselství přijmout. Jejich údiv nad jeho obrácením se brzy změnil ve stejně silnou nenávist, jakou projevovali vůči Ježíšovi.PNL 71.2