Odpovědnost církve

V nočním vidění jsem se ocitla ve velkém shromáždění, kde všichni diskutovali o vzdělávání. Jeden ze zúčastněných, jenž dlouhou dobu působil jako náš učitel, veřejně pronesl: “O vzdělávání by se měla zajímat celá Církev adventistů sedmého dne.” (Testimonies For The Church, sv. 6, s. 162)RPC 171.7

Církev musí splnit velký úkol. Je nutné, aby dětem svých členů nabídla vzdělání a výchovu. Díky tomu nebudou naše děti muset navštěvovat světské školy a jiná zařízení, kde by je mohli ovlivňovat zkažení lidé. Svět je plný nepravosti a neúcty k Božím požadavkům. Města jsou jako Sodoma a děti se každý den setkávají se zlem. Ty, které navštěvují státní školy, většinou přicházejí do styku se zanedbanými jedinci, kteří své vzdělání nezískávají jen ve škole, nýbrž i na ulici. Děti se snadno nechají okouzlit, a pokud nejsou obklopeny dobrou společností, satan využije jejich zanedbaných spolužáků, aby jejich prostřednictvím zkazil i ty, kdo mají lepší vychování. A dříve než adventističtí rodiče zjistí, co se děje, jejich děti si osvojí špatné návyky.RPC 172.1

Rodiny, které se stěhují do míst, kde stojí naše velké školy, by pro Mistra udělaly více, kdyby zůstaly, kde jsou. Měly by požádat církev, aby v místě jejich bydliště zřídila školu, v níž by děti z okolí mohly získat kvalitní křesťanské vzdělání. Pro jejich děti, pro ně i pro Boha je mnohem lepší, když zůstanou v menším sboru, kde je jejich pomoci zapotřebí, než když přejdou do velkého sboru, kde hrozí nebezpečí, že se nezapojí a přestanou být duchovně aktivní.RPC 172.2

Žije-li v jedné oblasti několik adventistických rodin, je dobré, aby tam rodiče založili denní školu, v níž by děti mohly získat vzdělání. Měli by zaměstnat křesťanského učitele, který by jako posvěcený misionář vedl děti k tomu, aby se z nich také stali misionáři. (Counsels to Parents, Teachers, and Students, s. 173,174)RPC 172.3

Uzavřeli jsme s Bohem smlouvu, že budeme své děti vychovávat pro něj, nikoli pro svět. Musíme je učit, že se nemají přátelit se světem, nýbrž mají milovat a bát se Hospodina a zachovávat jeho přikázání. Měli bychom je seznámit s ohromující myšlenkou, že jsou obrazem Stvořitele a že Kristus je Vzor, který mají napodobovat. S největší vážností bychom se měli zaměřit na výuku, jejímž prostřednictvím se děti dozvědí o spasení a jejímž cílem bude co nejvíce jejich život a charakter přiblížit božskému ideálu. (Testimonies For The Church, sv. 6, s. 127)RPC 172.4

Bůh si přeje, abychom kvůli zajištění dostatečného množství misionářů zřizovali na nejrůznějších místech světa školy, v nichž by se nadějní studenti vzdělávali v praktických oborech a poznávali biblické pravdy. Když se pak tito lidé zapojí do práce, budou schopni na nových místech hodnotným způsobem šířit přítomnou pravdu.RPC 172.5

Kromě toho, že je nutné vzdělávat lidi, které vyšleme ze starších divizí do cizích zemí na misii, měli bychom vyučovat i lidi v různých koutech světa, aby dokázali pracovat pro své krajany a sousedy; a je-li to možné, je mnohem lepší a bezpečnější, když vzdělání získají v místě, kde budou později působit. Božímu dílu neprospěje, když studenti budou za vzděláním jezdit do dalekých zemí. (Testimonies For The Church, sv. 6, s. 137)RPC 172.6

Máme-li si jako církev i jako jednotlivci zachovat zdravý úsudek, musíme se více zaměřit na vzdělávání mladých lidí. Je nutné připravit je na vykonávání práce v mnoha různých oblastech svěřeného díla. Musíme moudře plánovat, abychom dokázali správně usměrnit rozumové schopnosti duchaplných a talentovaných lidí a podřídit je nejvyššímu řádu, aby se Kristovo dílo nezastavilo v důsledku nedostatku zkušených pracovníků, kteří by svou práci vykonávali svědomitě a s nadšením. (Counsels to Parents, Teachers, and Students, s. 43)RPC 172.7