Dvě vojska

Ve vidění jsem spatřila, jak se spolu střetla dvě vojska. Jedno mělo prapory se světskými symboly, druhé pak prapory potřísněné krví knížete Immanuela. Prapor za praporem padaly do prachu, to jak skupina za skupinou z Kristova vojska přecházela k nepříteli a skupiny z nepřátelských vojsk se přidávaly k těm, kteří zachovávali Boží přikázání. Anděl letící středem nebeské klenby do mnoha rukou vkládal Immanuelův prapor, zatímco mocný generál volal silným hlasem: “Do řady! Všichni, kdo zachovávají Boží přikázání a drží se Kristova svědectví, zaujměte svá místa. Vyjděte z jejich řad, oddělte se od nich, nedotýkejte se ničeho nečistého, a já vás přijmu, stanu se vaším Otcem a vy budete mými syny a dcerami. Ať všichni, kdo chtějí, přijdou na pomoc Pánu, na pomoc Pánu proti mocným.”RPC 289.1

Církev se nyní nachází uprostřed boje. Musí v půlnoční tmě čelit světu, který se cele oddává modlářství. Blíží se však doba, kdy bude svedena poslední bitva a dosaženo vítězství. Jak v nebi, tak na zemi se naplní Boží vůle. Potom se už národy nebudou řídit žádným jiným zákonem než zákonem Božím. Všichni budou šťastní, oděni rouchem chval a díkůvzdání, rouchem Kristovy spravedlnosti. Příroda bude svou neobyčejnou krásou neustále chválit Boha a vzdávat mu čest. Svět bude naplněn nebeským světlem. Život bude příjemně plynout. Měsíc bude zářit jako slunce a sluneční záře bude sedmkrát intenzivnější, než je dnes. Jitřní hvězdy budou plesat a synové Boží propuknou v jásot, když Bůh a Kristus společně prohlásí: “Už nikdy nebude hříchu ani smrti.”RPC 289.2

Přesně to jsem viděla. Nyní však církev musí bojovat s viditelným a neviditelným ne-přítelem. Na zemi působí satanovi pomocníci v lidské podobě. Lidé se spojují, aby společně vzdorovali Hospodinu zástupů. Tato spojenectví vydrží až do doby, kdy Kristus opustí své místo Přímluvce před trůnem milosti a obleče si roucho pomsty. Satanovi zástupci působí ve všech městech. Snaží se spojit ty, kdo nepřijímají Boží zákon. K těmto skupinám se přidávají nejen lidé, kteří jasně dávají najevo svou nevíru, nýbrž i ti, kdo se tváří jako svatí. Teď není vhodná doba na to, aby Boží lid ochaboval. Ani na okamžik si nemůžeme dovolit přestat být ostražití. (Testimonies For The Church, sv. 8, s. 41,42)RPC 289.3